Autonomní řízení na úrovni dva není zcela autonomní, jedná se o pokročilé jízdní asistenty, které umí ovládat brzdění, zrychlování a zatáčení. Na základě dat o provozu, dopravních značkách nebo vedení trasy zvládnou měnit rychlost jízdy a drží se ve svém jízdním pruhu. Řidič však vždy musí mít nad jejich činností kontrolu, musí mít ruce na volantu a sledovat provoz. Je to ostatně také on, kdo nese za chování auta odpovědnost.
Ač automobilky slibují autonomní řízení na vyšších úrovních, Mercedes má mít již příští rok k dispozici třídu S, která se bude v hustém provozu na dálnici řídit zcela sama bez zásahu řidiče, dvojka je zatím tou nejpokrokovější technikou autonomní jízdy, kterou současné vozy nabízejí. Euro NCAP se rozhodlo ověřit, jak systémy zvané Autopilot (Tesla), Pilot Assist (Volvo), Travel Assist (Volkswagen) nebo třeba Driving Assistant Professional (BMW) fungují.
Pro hodnocení byl vyvinut speciální testovací protokol, který má zohlednit nejrůznější aspekty pokročilých jízdních asistentů - od jejich vlastní funkčnosti, přes spolupráci s řidičem až po chování v situacích, kdy přestanou fungovat čidla, nebo řidič nereaguje.
Na jeho základě bylo vyzkoušeno deset nových aut. Od luxusního Mercedesu GLE až po dostupný Renault Clio. Euro NCAP testovaným vozům udělilo od jednoho do čtyř čtverečků a slovní hodnocení od "základní" po "velice dobré".
Mezi nejsledovanější účastníky zkoušek patřila pochopitelně Tesla Model 3. Už proto, že šéf Tesly Elon Musk již několikrát věštil, že plně autonomní řízení je za dveřmi, a asistenční systém nazývá odvážně Autopilot.
Nejdostupnější Tesla testery dokázala přesvědčit tím, jak její asistenční systémy fungují. Správě zareagovala ve všech předpřipravených scénářích. Dokázala dokonce plynule zastavit za stojícím vozidlem v zatáčce, což dělalo jejím evropským a asijským soupeřům problémy, a často museli sáhnout po nouzovém brzdění nebo by nezastavili vůbec.
Až na to, že si nerozumí s proměnnými rychlostními limity, na něž adaptivní tempomat vůbec nereaguje (všimli jsme si i v našem testu), funguje v Tesle vše na jedničku.
Za interakci s řidičem si však Tesla odnáší úplně nejhorší hodnocení. Euro NCAP jí body odečetlo hned za označení systému aktivního řízení Autopilot. To samé potkalo Ford s Co-Pilotem 360 a Nissan s ProPilotem, Euro NCAP dokonce zavedlo jakýsi slovník zakázaných termínů v označení asistenčních systémů. Slova jako "pilot" nebo "auto" mohou spotřebitele mást a může mít dojem, že se vůz umí skutečně řídit sám.
Odborníci špatně hodnotí i to, že řidič není ve svém zorném poli nepřetržitě informován o činnosti asistentu (dozví se o něm, jen když se něco děje). Problémem jsou také rozporuplné informace na webu a v manuálu. Zatímco na svých webových stránkách Tesla píše o autonomním řízení, v příručce již přiznává omezení Autopilotu, který není autopilotem v pravém slova smyslu.
Kamenem úrazu pak byl speciální test, který měl hodnotit praktickou spolupráci auta s řidičem. Kvůli tomu byl připraven simulovaný úhybný manévr. Na silnici odborníci umístili pomyslný výmol, jemuž se měl řidič se zapnutým systémem a bez něj vyhnout. Hodnotil se zvýšený odpor, který systém klade před nečekaným vybočením z pruhu, tedy jak snadno ho lze přeprat, a jeho chování.
Správně by systém měl pomoci šoférovi s řízením i během úhybného manévru a následně auto opět vystředit v původním jízdním pruhu. V případě Tesly se asistent ale zcela vypnul, zatímco u takového Mercedesu GLE zafungoval správně, a ještě kladl relativně nízký odpor. Řidič se tedy s volantem v krizové situaci nemusel prát. GLE dostalo v této zkoušce plný počet 25 bodů, Tesla nula.
Euro NCAP navíc uvádí, že se Autopilot při udržování v jízdním pruhu brání zásahům řidiče a při snaze o korekci se vypne. Je direktivní a s řidičem se mu nechce spolupracovat. Ostatní auta se v tomto ohledu snaží spíše najít kompromis mezi strojovým vedením mezi čárami a vstupem od řidiče.
V samotném testu asistentů, v němž se sdružuje právě hodnocení funkčnosti v nejrůznějších situacích (91,7 bodu ze sta možných), ale také spolupráce s řidičem a jeho zapojení do řízení (36,5 bodu ze sta možných), nakonec dostala Tesla jen 36procentní hodnocení. Celkový výsledek je v tomto ohledu tím horším z obou podkategorií.
Do "čtverečkového" výsledku pak vstupuje ještě samostatné hodnocení reakcí na nepředpokládané situace - zanesené senzory nebo případ, že šofér nereaguje. Zde Tesla získala nejlepších 95 procent. A celkový výsledek pro Teslu jsou dva čtverečky ze čtyř a slovně je "průměrná".
Model 3 tak odchází poražený. Nejlepší hodnocení v testu získalo Audi Q8, Mercedes GLE a BMW řady 3. Jsou "velmi dobré". Americký elektromobil porazil i Ford Kuga, který je "dobrý". Asistenční systémům Tesly se do funkčnosti nemůže vyrovnat ani jeden, ale ty jsou přes svou vyspělost až moc direktivní a podporují přílišnou řidičovu závislost na jejich činnosti. Autu chybí rovněž head-up displej, na němž by se zobrazovala funkčnost asistentů, a Model 3 doplatil i na agresivní marketing Elona Muska.
V testu se však objevila i další zklamání. Nedařilo se například Volvu V60, jehož adaptivní tempomat nedokáže v řadě situací plynule zpomalit a sám nezvolní ani před křižovatkami. Ještě horší je ale reakce systému na řidiče, který se navzdory upozornění nevěnuje řízení. Asistenční systémy se v takovém případě prostě vypnou a nechají auto nekontrolovaně pokračovat v jízdě.
Snížené hodnocení za chování v případě nouze dostal i Volkswagen Passat, který řidiče nikterak neupozorní na znečištěnou kameru. Problémy s nestandardními situacemi podobného rázu mají i Peugeot 2008 a Renault Clio.
Na výsledky celé desítky aut se podívejte do galerie.
