Zlomový rok pro české lesy. Letos můžeme dostat kůrovce pod kontrolu, věří experti

Lesy u Pelhřimova zničené kůrovcem, srpen 2022.
Lesy na Vysočině u Pelhřimova, srpen 2022.
Lesy na Vysočině u Pelhřimova, srpen 2022.
Lesy na Vysočině u Pelhřimova, srpen 2022.
Lesy na Vysočině u Pelhřimova, srpen 2022.
Foto: Jakub Plíhal
Tomáš Klézl Tomáš Klézl
8. 1. 2023 7:01
Rok 2023 by mohl přinést zásadní zlom v boji s kůrovcem. Kalamita loni v Česku opět zpomalovala, a pokud bude tento trend pokračovat i letos, dostanou lesníci šíření brouka pod kontrolu. Ke zlepšení přispívá zavádění účinnějších metod boje proti kůrovci, ale zejména počasí, které škůdci nepřeje. "Pokud přijde sucho, situace se ještě může zhoršit. Už to ale nebude takové drama," míní experti.

Od poloviny minulého desetiletí čelí Česko kůrovcové kalamitě, kterou odborníci považují za vůbec nejhorší od dob vlády Marie Terezie, tedy zhruba za dvě a půl století. Během několika málo let se dříve husté smrkové porosty Jeseníků nebo Vysočiny přeměnily na holiny. Často jde i o desítky hektarů, na kterých člověk nenarazí na zdravý strom.

Brouk lýkožrout likviduje monokultury lesů dál, už loni se však ukázalo, že kalamita překonala svůj vrchol a začíná zpomalovat. Jak odhalila data ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2021, poprvé od roku 2015 se meziročně snížil objem vytěženého dřeva napadaného kůrovcem, a to ze zhruba 26 milionů metrů krychlových na 18,3 milionu.

Předběžná data ukazují, že šíření kůrovce výrazně zpomalovalo i loni. "V roce 2022 klesl objem těžby opět o třetinu. To je velice pozitivní," říká lesní inženýr Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který zřizuje ministerstvo zemědělství.

Dobré zprávy potvrzuje i státní podnik Lesy ČR, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi. "Lesy ČR díky účinné ochraně lesa proti kůrovcům snížily napadení spravovaných porostů z 5,54 milionu metrů krychlových zpracovaných v roce 2021 na necelé 3 miliony v roce 2022," dodává mluvčí podniku Eva Jouklová.

Experti nyní očekávají, že rok 2023 bude pro další vývoj zlomový. Kalamita by se letos mohla dostat na úroveň, na které už v Česku nebude docházet k jeho nekontrolovanému šíření, jako tomu bylo v posledních letech, kdy často chyběl personál i technika. "Kdyby objem těžby opět poklesl o třetinu, tak se můžeme dostat na stav před vznikem této kalamity. A s tím už jsme schopní si poradit," míní Zahradník.

"Větším vlastníkům by se letos mohlo podařit dostat situaci plně pod kontrolu.  Už nyní se to na spoustě míst daří, například v Jihočeském kraji. Stále budou vznikat menší ohniska, ale příznivá situace by měla vydržet," potvrzuje entomolog z Biologického centra Akademie věd Petr Doležal. 

Pomohlo počasí i zkušenosti lesníků

Zlepšení podle expertů není způsobené jen tím, že na krizových místech už brouk zničil většinu porostů, a neměl tak co jíst, jak se někdy uvádí. Hlavní vliv mělo zejména počasí, které bylo v posledních třech letech o poznání vlhčí a chladnější než v suchém období let 2015 až 2019.

"Pozitivní byl už pozdní nástup jara. Bylo celkem dlouho chladno, takže rojení započalo až začátkem května. Léto bylo suché a teplé, ale relativně brzo skončilo, od září kůrovec téměř nelétal. Loni jsme tedy měli v nižších polohách jen dvě generace kůrovce, ve vyšších jednu," vysvětluje Zahradník.

Pomohlo také to, že se lesníci za léta kalamity už naučili s kůrovcem pracovat. "Většina správců lesů přešla na účinnější metody. Lidé si díky kalamitě zvykli, že je třeba jednat rychle. Ve větší míře se začaly využívat otrávené lapáky a insekticidní sítě, jimiž lesníci přikrývají dřevo, které nestíhají odvážet," popisuje Doležal.

Ke zlepšení přispělo i větší rozšíření metody zvané fumigace, pomocí které je na jednom místě možné najednou ošetřit i několik tisíc kubických metrů dřeva pesticidy ve formě plynu. "Během podzimního období i teď se daří likvidovat ohniska, která se nepovedlo zlikvidovat během léta. Snižuje se tak populace lýkožrouta, která čeká na jaro," poznamenává.

A podstatnou roli při zlepšování situace sehrává také rostoucí cena dřeva. "Dříve dřevo nikdo nechtěl. Dnes už i drobní vlastníci bez problému seženou těžaře, který jim pomůže, a dřevo prodají tak, aby se jim odvoz vyplatil," popisuje Doležal.

Experti upozorňují, že pokud by přišlo letos podobné sucho, jako bylo například v roce 2018, mohla by se na určitých místech Česka situace ještě zhoršit. Předpokládají, že kůrovec bude i letos dělat problémy v Jihočeském kraji, v západních Čechách, jižní části Středočeského kraje nebo na západě Ústeckého kraje.

"Platí ovšem, že pokud přijde zhoršení, budou na něj lesníci už lépe připraveni. Přenos informací od vědy k praxi probíhá nejrychleji v historii. Všichni mají zájem o nejnovější poznatky, nové způsoby, jak to řešit," dodává Doležal z Akademie věd.

Video: Vliv klimatické změny na výskyt kůrovce v Česku (10. 12. 2020)

Video: Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy