Praha - Ve věku 90 let ve čtvrtek zemřel Radim Palouš. Bývalý mluvčí Charty 77 a spoluzakladatel Občanského fóra byl prvním rektorem Univerzity Karlovy po roce 1989.
Informaci Radiožurnálu o Paloušově úmrtí potvrdil mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
"Česká republika přišla o další významnou postavu svých novodobých dějin. Rád bych vyjádřil upřímnou soustrast všem příbuzným, přátelům i žákům Radima Palouše," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve své kondolenci.
Vyzdvihl Paloušovu připravenost bojovat za své přesvědčení, i když ho za to čekalo pronásledování.
Zásluhy za svobodnou UK
Současný rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima připomněl Paloušovy zásluhy o znovuzískání akademických svobod nejen pro UK, ale pro celé české vysoké školství.
"Svou osobností a morálními hodnotami, které bez výhrad zastával a vyznával, a svým lidským kreditem přispěl výrazným způsobem k zvýšení postavení UK v zahraničí. Otevřel jí dveře do světa - nejen za to mu chceme být a jsme vděční," uvedl.
Kondolovala také ministryně školství Kateřina Valachová. "Jeho odchodem ztrácí Česká republika jednu z nejvýraznějších osobností českého vysokého školství," poznamenala.
Filozof, pedagog a komeniolog Palouš byl za své politické přesvědčení pronásledován a postihován v 50. letech a pak znovu v období po sovětské vojenské okupaci v roce 1968.
Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, jejím mluvčím byl v období 1982 až 1983.
Jeho působení v této době ocenil chartista a někdejší ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra.
"Má mou úctu za to, že přijal roli mluvčího Charty v dobách největších represí. Jako pedagogovi a filozofovi mu nebyl cizí vážně míněný patos, což je v naší cynické společnosti, která jen málo věcí bere vážně, vzácná vlastnost," uvedl.
Palouš patřil k blízkým spolupracovníkům prvního českého prezidenta Václava Havla. Zástupci Knihovny Václava Havla rovněž vyjádřením lítosti reagovali na zprávu o filozofově úmrtí.
"Zanechal po sobě rozsáhlé filozofické a pedagogické dílo, jehož studiu a zpřístupnění příštím generacím se také knihovna bude snažit napomáhat," uvedli.
Pracoval i jako topič
Za normalizace musel opustit pedagogickou práci. Živil se pak jako topič nebo soustružník.
Po sametové revoluci se na čtyři roky stal rektorem Univerzity Karlovy a podílel se na její obnově. Poté se stal emeritním rektorem UK.
Když loni na podzim při svých devadesátinách bilancoval, nejvíce si vážil toho, že se nejstarší české univerzitě vrátila mezinárodní prestiž.
"Mohla navázat na to, čím byla před tím, protože ona už měla renomé, jenomže ho v době totality ztratila jako manipulovaná instituce," uvedl.
Filozofie i chemie
Palouš se narodil 6. listopadu 1924 v Praze v rodině novináře. V květnu 1945 se aktivně účastnil protifašistického povstání.
Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově, kde byl žákem profesora Jana Patočky. Po obhajobě práce na téma Masarykovo filosofické mládí byl Paloušovi v roce 1948 udělen doktorát.
Absolvoval rovněž studia chemie na Vysoké škole pedagogické a stal se učitelem. Zabýval se dílem Jana Amose Komenského a moderní vyučovací technikou.
Stovky vědeckých prací
Palouš je autorem stovek vědeckých prací a článků z filozofie, pedagogiky, filozofie výchovy a obecné didaktiky. Publikoval v Česku i v zahraničí.
Mezi jeho díla patří Komenského Boží svět (1992), Rokování o roku (1994), Totalismus a holismus (1996), Světověk a Časování (2000), Ars Docendi (2004), O globalizaci (2005) či Heretická škola (2008).
