Veřejný ochránce lidských práv v doporučení pro přístup vodicích psů do veřejných prostor vydaném v roce 2010 upozorňoval na několik nedostatků stávající legislativy. Zdůrazňoval zvláštní status asistenčního psa, ke kterému se nelze chovat jako k ostatním zvířatům, protože fakticky funguje jako kompenzační pomůcka, tedy jako například berle nebo invalidní vozík.
"Zákaz vstupu asistenčního či vodicího psa ve svém důsledku znamená zákaz vstupu člověka se zdravotním postižením, kterého pes doprovází," vysvětlil ve středu úřad v tiskové zprávě.
Ke změně legislativy ale nedošlo, a to ani poté, co v roce 2016 vytvoření zákonů doporučila vládě také tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Bez potřebných zákonů se přitom podle úřadu lidé s postiženým svých práv nedomůžou.
"Ve světle případu nevidomé ženy vyhozené z taxíku považuji za alarmující, že ani 10 let po doporučení ombudsmana nebyl zákon přijat, a dokonce dosud nevznikl ani jeho návrh," uvedla současná zástupkyně ombudsmana Šimůnková.
"Dlouhodobě tak práva lidí s postižením využívajících asistenční a vodicí psy, nejsou dostatečně chráněna. Výsledkem je zacházení, které jsme všichni viděli. Považuji to za naprosto tristní situaci," dodala.
Na případ ženy, kterou vyhodil z auta řidič přivolané taxislužby Bolt kvůli asistenčnímu psovi, upozornil v pondělí Deník N. Svědkyně incident zachytila na video. Estonská společnost Bolt se ženě omluvila a s řidičem ukončila spolupráci. Případ vyšetřuje policie.