reklama
 
 

Zasahuje do nezávislosti soudu. Na kancléře Mynáře míří trestní oznámení

Aktualizováno 23. 1. 2019 17:23
Právník a senátor Václav Láska podal ve středu trestní oznámení na kancléře prezidenta Vratislava Mynáře. Tvrdí, že svými schůzkami se soudci, které popsal časopis Respekt, se dopustil trestného činu zasahování do nezávislosti soudu. Mynář ovlivňování justice odmítá a tvrdí, že soudcům pouze sděloval názor prezidenta Miloše Zemana. Kauzu ve středu večer bude řešit také justiční podvýbor Sněmovny.

Láska o podání trestního oznámení informoval na svém webu, kde zveřejnil i jeho plné znění. Předseda hnutí Senátor 21 vychází z informací, které v posledních dvou týdnech publikovala média jako reakci na informace Respektu o neoficiálních schůzkách hradního kancléře s vybranými soudci.

"Existuje důvodné podezření, že se (Mynář) tohoto jednání dopustil ve vztahu k soudci Ústavního soudu Vojtěchu Šimíčkovi (spor o služební zákon a kauza Lesní správy Lány), předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi (kauza vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA) a někdejšímu předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi (vyžadování informací ke kauze Plzeňské teplárenské a další zásahy)," uvedl Láska.

Mynář se tak podle něj dopustil skutkové podstaty trestného činu upraveného v § 335 odst. 1 trestního zákoníku - zasahování do nezávislosti soudu. Ten za působení na soudce s cílem, aby porušil své povinnosti v řízení, uvádí trest ve výši šest měsíců až tří let. Pokud je prokázán úmysl zjednat sobě či jinému značný prospěch, sankce se zvyšuje na tři až deset let.

"Vzhledem ke skutečnosti, že Vratislav Mynář se ve svém vyjádření k tomuto jednání přihlásil a zároveň prohlásil, že tuto činnost 'dělal, dělá a bude dělat', jedná se o možný případ opakovaného a v právním státě nepřípustného zasahování do nezávislosti soudní moci, ve kterém uvedené případy můžou být jen pověstnou špičkou ledovce," doplnil dále Láska.

Tvrzení proti tvrzení

Láska již v minulosti podal trestní oznámení v případě trafik pro poslance ODS Petr Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu. Ti se tehdy vzdali mandátu poslance výměnou za posty ve státní správě a tehdejší premiér Petr Nečas díky tomu protlačil rozpočet. Případ řešil až Nejvyšší soud, který řekl, že je kryla poslanecká indemnita. Další účastníci této transakce v čele s premiérem Nečasem kvůli tomu stále stojí před soudem.

Případ Mynáře je ale odlišný v tom, že se vše událo již před delší dobou a je otázka, zda to policie neodloží s argumentem, že jde jen o tvrzení proti tvrzení, jak uvedené schůzky konkrétně proběhly a co přesně na nich zaznělo.

Navíc například v případě Nikulina onen telefonát zazněl podle předsedy Městského soudu Libora Vávry až poté, co příslušný soudce rozhodl. A on sám to proto vyhodnotil víceméně jen jako dotaz na výsledek.

"Trestní oznámení každopádně podáváte, když jste přesvědčen, že se trestný čin stal. Jestli bude možné jej prokázat, není úkol pro oznamovatele," konstatuje Láska.

Hradní kancléř Mynář se podle Respektu opakovaně pokoušel ovlivnit rozhodování klíčových soudců. Podle časopisu se tak stalo u zmíněných zástupců Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Zjišťoval u nich informace k důležitým případům a říkal jim, jaký výsledek by si přál prezident Miloš Zeman.

autoři: Michal Hron, Marek Pokorný | 23. 1. 2019 16:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama