Praha - Vláda se distancovala od výroků prezidenta Miloše Zemana a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se chce co nejdříve osobně sejít s prezidentem. Snaží se tak uklidnit rozruch, který na mezinárodní scéně rozpoutala česká hlava státu.
Zeman v projevu na Parlamentním shromáždění Rady Evropy navrhl, aby Ukrajina přestala řešit anexi Krymu a nechala si od Ruska za násilné odtržení tohoto poloostrova zaplatit penězi nebo nerostnými surovinami. Toto prohlášení naštvalo klíčové ukrajinské i české politiky. Projev ostře kritizoval prezident Ukrajiny Petro Porošenko.
Ministr zahraničí považuje situaci za tak vážnou, že si dojednal se Zemanem setkání, kde si mají vše vyříkat. "Schůzku bych chtěl stihnout co nejdříve. Nevím, zda se mi to povede, ale pro mě není řešení vydávat prohlášení, pro mě je řešením jednat. O to se snažím všude - ať se to týká Ukrajiny, nebo pana prezidenta," řekl Zaorálek.
"Vláda se v celé koalici shodla, že odmítá takovou politiku. Za zahraniční politiku je odpovědná vláda a nikoliv prezident," uvedl po jednání vlády na adresu Zemanova postoje ke sporu Ruska a Ukrajiny ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman. Připomněl, že k incidentu došlo skoro přesně 79 let po mnichovském diktátu, kdy hitlerovské Německo odtrhlo od území tehdejšího Československa pohraniční regiony. "Vnímáme, že okupace Krymu je obdobnou mezinárodní právo pošlapávající skutečností," dodal Herman.
Podle Zaorálka má samo Česko za sebou podobné zkušenosti, jaké nyní zažívá Ukrajina. Jak v roce 1938, tak i v srpnu 1968 využily cizí mocnosti vojenské síly a obsadily buď část, nebo rovnou celé území republiky.
"I tady jsme svědky toho, že je prosazována vojenská síla a dotyčný nemá dost síly, aby tomu čelil. Od Čechů, Moravanů a Slezanů by nemělo zaznívat doporučení nějakého obchodování s Krymem. O budoucnosti Krymu by měli rozhodovat jeho obyvatelé," řekl Zaorálek s tím, že ho to zvláště mrzí kvůli bývalému předákovi krymských Tatarů Mustafovi Džemilevovi.
Ten se totiž po roce 1968 v tehdejším Sovětském svazu zastal okupovaného Československa a strávil kvůli tomu několik let ve vězení na Sibiři. "Opravdu mi připadá nevkusné těmto lidem dnes říkat, aby Krym za něco vyobchodovali. Jako kdyby nám někdo před lety navrhl, abychom Sudety s Hitlerem za něco vykšeftovali a neohrožovali světový mír," dodal ministr zahraničí.
Není to poprvé, kdy Zeman Ukrajinu zaskočil prohlášením, kterým se postavil na stranu Ruska, jež Krym v roce 2014 anektovalo. Z ostrých reakcí ukrajinských lídrů je sice jasné, že jim nejnovější postoj české hlavy státu vadí, ale podle Zaorálka si už na Miloše Zemana zvykli a neberou jeho projevy tak vážně jako dříve.
"Všichni znají názory premiéra a vlády České republiky. To je situace, kterou už jsme v minulosti řešili. Dnes už mi ukrajinský ministr zahraničí ani nevolá, protože bychom opakovali něco, co už jsme spolu absolvovali," pokračoval Zaorálek. "Ukrajinská strana ví a rozumí situaci. Existuje mezi námi důvěra, kterou nerozbije ani toto prohlášení, které tuto atmosféru kazí," dodal sociální demokrat.
Pro Aktuálně.cz pak ministr zahraničí dodal, že Česko není jedinou evropskou zemí, kde se "nevyzpytatelná" hlava státu a vláda neshodují v tom, jak mají prezentovat zahraniční politiku. Navíc Zeman je po bezmála pěti letech ve funkci dobře známý - až tak, že si z něj čelní představitelé jiných států občas dělají legraci. "Občas jsem zažil žertíky i na vysoké úrovni. Byl jsem v USA, kde byly hlavy států a já jsem tam nahrazoval prezidenta Zemana. Oni si dělali legraci, že nebudou bonmoty a podobně," řekl Zaorálek a dodal, že se setkal i s tím, že diplomaté neberou postoje českého prezidenta vážně.
"Kolem toho, že prezident nám občas řekne něco jinak, jsem v poslední době nejčastěji zažil spíše šprýmy. Jsou to nakonec docela vážné věci, ale na úrovni, kterou já znám, se to nebere vážně, protože mé názory znají a nepotřebují si je už ověřovat," dodal šéf české diplomacie.
