Praha - "Já se nejvíc bojím, abych neurazil Čechy jako národ. Ale prostě nemám slov," říká šedesátiletý muž, který je v současnosti poslancem ukrajinského parlamentu.
"Chápu, že Zeman nejspíš vůbec netuší, že existují nějací krymští Tataři, ale jaké má morální právo kšeftovat s naším územím?" dodává Čubarov v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Navrhovat, že by Ukrajina mohla dostat jako kompenzaci peníze nebo nerostné suroviny. U nás kdysi některé prostitutky nebraly peníze, ale dostávaly jídlo. Tohle nabízí nám? Že jsme jako levné děvky?" dostává se Čubarov znovu do varu.
Zemanovo vystoupení ve středu ostře kritizoval i ukrajinský prezident Petro Porošenko během své návštěvy Štrasburku.
"Vystoupení v Radě Evropy nejsou prostorem pro výzvy ke kšeftování s územím za peníze, ropy nebo plyn," uvedl ukrajinský prezident.
Трибуна ПАРЄ була створена не для закликів торгуватися територіями за гроші, нафту чи газ
— Петро Порошенко (@poroshenko) October 11, 2017
Sami jste to zažili
Podle Refata Čubarova je vyjádření prezidenta Zemana o to nepochopitelnější, že Česko má s anexí vlastního území historické zkušenosti.
"Každý, kdo dnes říká, že je potřeba Putinovi ustoupit, protože je silnější, že nikdo nechce rozpoutat válku, zve tu válku k sobě domů. Evropští politici, kteří hodili před válkou Československo přes palubu, nakonec tak skončili. Zeman je jedním z těch, kdo tahá ty uhlíky z ohně domů," tvrdí vůdce krymských Tatarů.
Čubarov chápe, že názor prezidenta Zemana není oficiální politikou České republiky.
"Já vím, že zahraniční politiku u vás určuje vláda. Prezident tedy může říkat, co chce, příště bude na Hradě někdo jiný. Ale jak to mají vědět obyčejní lidé?" říká s odkazem na rozzlobené reakce Ukrajinců.
"Ti na Krymu čekali slova podpory a místo toho dostali ránu pěstí. Dovedete si představit, jak to teď rozmazávají v ruské televizi? Jak se asi u toho cítí krymští Tataři? Co si myslí lidé, kteří skončili ve vězení nebo jsou pod neustálým tlakem ruských tajných služeb?" kroutí hlavou Refat Čubarov.
Výhrůžky, zastrašování, vězení
Šedesátiletý Čubarov je od roku 2013 předsedou Medžlisu, organizace, která má prvky národního parlamentu.
Založil ho v roce 1991 legendární sovětský disident Mustafa Džemilev a věnoval se pomoci návratu deportovaných krymských Tatarů na Krym a jednal s místními úřady.
Politici v Kyjevě i Simferopolu se snažili organizaci rozštěpit, ale nikdy se jim to nepodařilo. Medžlis zůstal organizací spojující devadesát procent krymských Tatarů.
Stejně se vedlo po anexi Krymu i ruským úřadům.
"Oni se nás nejdříve snažili koupit, nabízeli nám posty, peníze, privilegia. Když pochopili, že to nefunguje, tak nás zkusili zastrašit. Začali mizet mladí lidé a jejich těla se potom našla se stopami mučení. Ani to nás nezlomilo. Teď je to tlak na všechny naše aktivisty," vysvětluje Rafat Čubarov.
On sám i čestný předseda Mustafa Džemilev žijí v Kyjevě a do Ruska mají zakázaný vstup.
Dva Čubarovovi zástupci na Krymu skončili ve vězení. Achtem Čijgoz dostal osm let vězení, těžce nemocný Ulmi Umerov dva roky.
"Přitom Umerov má Parkinsonovu nemoc, podle ruských zákonů ho s takovou diagnózou nesmějí poslat za mříže. Ale stejně to udělali," říká Čubarov.
"Za mřížemi je právě teď padesát našich aktivistů a další stovky se tam mohou kdykoli ocitnout. Co si myslíte, že cítili, když slyšeli projev vašeho prezidenta Zemana?" uzavírá rozhovor rétorickou otázkou vůdce krymských Tatarů.
