Brněnští zastupitelé schválili přes silný odpor občanských iniciativ a opoziční Strany zelených zadání územního plánu na léta 2010-2020.
Pro klíčový dokument, který výrazně ovlivní urbanistický rozvoj města, zvedlo ruku 38 z 55 zastupitelů. Plán stanovuje, co lze v kterých částech města postavit, a umožňuje například stavbu kontroverzní silnice R43 směrem do Svitav nebo přestavbu železničního uzlu včetně přesunu nádraží.
Zástupci občanských iniciativ i jednotliví obyvatelé částí a obcí dotčených plánovanou výstavbou R43 ještě dnes přesvědčovali zastupitele, aby zvážili i druhou variantu trasy takzvanou Boskovickou brázdou..
Neinformujete, informuje
Diskusi vyvolal také návrh na umístění umělého lyžařského svahu ve Wilsonově lese. Proti jeho budování dlouhodobě protestují občanská sdružení a ekologové. Své názory opakovaně prezentovali i dnes a výměna názorů se neobešla bez pískotu účastníků. Primátor musel pohrozit i zásahem policie.
Ještě před dnešním projednáváním návrhu územního plánu, který úředníci na brněnském magistrátu připravují už několik let, si vedení města se svými odpůrci vyměňuje ostrá prohlášení.
Podle občanských sdružení totiž radnice o tak důležitém dokumentu, bez kterého není možné ve městě uskutečnit nové projekty, málo informovala veřejnost.
"Předpokládali jsme, že Brno je pokrokové jako evropská města, která naslouchají svým občanům a ptají se, jaké město chtějí. Brno ale nevysvětluje, nepropaguje a neláká občany k dialogu o územním plánu," říká odborník na krajinné inženýrství Antonín Buček z Mendlovy lesnické a zemědělské univerzity.
Vedení magistrátu je ale přesvědčeno, že lidé se mohli dovědět všechny důležité informace. Celkem k územnímu plánu přišlo na šestnáct set připomínek. "Některé skupiny postupují destruktivně," stěžuje si náměstek brněnského primátora Radomír Jonáš.
Zástupci občanských sdružení ale navíc upozorňují na to, že v návrhu územního plánu, který budou projednávat zastupitelé, jsou chyby nebo neúplné a nepřesné informace. A není vyloučeno, že celý proces schvalování může skončit až u soudu.
Infobox
FAKTA O NÁDRAŽÍ
- Celkové náklady na projekt se odhadují na 24,5 miliardy korun.
- Letos by se mělo začít stavět odstavné nádraží, na podzim městská infrastruktura a v srpnu 2007 nové osobní nádraží.
- Budova nádraží má být hotova v prosinci 2010, poté bude nádraží uvedeno do provozu.
- Nové nádraží a železnice mají být kompletně hotové na konci roku 2015.
- Projekty modernizace železničních koridorů a přestavby železničního uzlu Brno jsou součástí evropských prioritních projektů schválených evropským parlamentem v roce 2004.
- Jde o projekt železniční osy Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Drážďany a Norimberk, s odbočnou větví Praha - Linec. Druhým projektem je železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.
FAKTA O SILNICI R43
- Jde o důležitou spojnici mezi jihem a severem země
- S návrhem na spojení Brna ve směru na Moravskou Třebovou přišli v roce 1938 dopravní experti nacistického Německa, kteří chtěli propojit Vídeň s Vratislaví, v někdejším německém Slezsku.
- Dálnice se stavěla do roku 1942. Zbytky nedokončených mostů a dalších staveb Hitlerovy dálnice Vídeň-Brno-Kladsko-Vratislav je v Pardubickém kraji možné dodnes vidět v okolí Městečka Trnávka. Dokončené úseky dálnice se dodnes využívají například v okolí Brna nebo v Boskovicích.
- V šedesátých letech se znovu objevily plány na vybudování dálnice, po asi dvaceti letech sporů se rozhodlo o tom, že se vybuduje rychlostní komunikace.
- Jediným sporným úsekem je právě trasa v okolí Brna, proti trase přes sídliště Bystrc u Brněnské přehrady dlouhodobě protestují občanská sdružení, petici podepsalo na třicet tři tisíc lidí.
Tisíce podpisů
Boj se vede především o dva velké a drahé dopravní projekty, kterými jsou výstavba rychlostní komunikace R43 přes Brno, Blanensko a dál do Pardubického kraje, a také přesun brněnského nádraží z centra města o asi osm set metrů dál za téměř dvacet pět miliard korun.
Oba projekty mají podobnou minulost, diskutuje se o nich už desítky let. Silnici R43 z jihu na sever jako velmi důležitou spojnici dokonce naplánoval a začal budovat za druhé světové dálky Adolf Hitler. A oba projekty, které se dostávají do finální fáze a počítají s podporou z peněz Evropské unie, nyní provázejí protesty lidí.
Petici proti trase R43, vedené přes hustě osídlené sídliště Bystrc, podepsalo přes třicet tisíc lidí, což je podle autorů petice nejvíc, kolik se kdy v Česku podařilo proti nějaké stavbě získat.
Desítky tisíc lidí nesouhlasí ani s přesunem nádraží. V roce 2004 se v referendu proti odsunu nádraží vyslovilo 86 procent z téměř 80 tisíc hlasujících. Kvůli nízké účasti ale plebiscit nebyl pro město závazný.
Důležitý souhlas
Nově schvalovaný územní plán je pro oba projekty důležitý. Jde především o definitivní trasu R43. A také například o to, jak bude pokračovat přestavba železnice v Brně včetně návaznosti městské dopravy na přesun nádraží. Stavba nového nádraží má začít v roce 2007 a s dokončením se počítá v roce 2015.
R43 a přesun brněnského nádraží nejsou jediné dva projekty, které v souvislosti s nově schvalovaným územním plánem vyvolávají ostré spory. Ty se vedou také o to, zda a kde ve městě ještě budovat nová nákupní centra nebo na kterém místě postavit městskou sjezdovku.
Právě kvůli ní se na jednání zastupitelstva chystají členové občanského sdružení Wilsonův les z brněnské městské části Žabovřesky. Tam má právě i podle návrhu nového územního plánu vyrůst lyžařský svah. "Stop sjezdovce, neničte lesy," stojí na letácích, které vyzývají občany, aby dnes na zastupitelstvo přišli.
Vybudování městské sjezdovky mají ve svých volebních programech občanští a křesťanští demokraté, kteří mají nyní v brněnském zastupitelstvu většinu. Podle odpůrců sjezdovky ve Wilsonově lese by lyžaři poničili klidnou část města. Jako o další lokalitě se uvažuje o městské části Vinohrady, kde si už radnice nechala zpracovat studii, jak by měl svah vypadat.
Doba se mění
Nový územní plán Brno potřebuje proto, že ten starý z roku 1994 už nevyhovuje a musí být často měněn. Pokud bude schváleno zadání nového územního plánu, začne druhé kolo veřejných projednání, nový územní plán by pak měl být schválen asi za dva roky. Nyní už je v platném plánu provedeno na dvanáct set změn.
Změnily se také údaje, ze kterých územní plán města vycházel. A tak například místo růstu obyvatel došlo naopak k postupnému poklesu, lidé se často stěhují mimo město.
Město také v původním územním plánu v roce 1994 nepočítalo s tím, že tolik průmyslových areálů zůstane prázdných a nevyužitých.
Ve městě rychle přibývá aut, mění se také poměr mezi využíváním městské hromadné dopravy a individuální dopravy. Zatímco na začátku devadesátých let využívalo při cestách po městě městskou hromadnou dopravu sedmdesát osm procent lidí, nyní je to už jen šedesát procent.
