Praha - Schodek veřejných financí tím v příštím roce vyroste na dvojnásobek. Dokonce i ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) připouští, že deficit rozpočtu v příštím krizovém roce dosáhne 60 miliard korun. Přesto vypsal veřejnou zakázku, při které utratí minimálně stejnou částku.
Stavebním firmám nabízí projekt, který odstraní ekologické škody způsobené komunistickým průmyslem v letech 1948-1992.
Stát se je zavázal odstranit do roku 2015. "Nejde o nové zadlužování, ale o splátku starých dluhů," zdůvodnil Kalouskův postup náměstek Ivan Fuksa (ODS).
Zakázka v období krize
Fuksa míní, že nadcházející krize může být nejvhodnějším obdobím pro vypsání veřejné soutěže. Smlouva s vítězem veřejné soutěže se má podepsat do konce listopadu, tedy v době, kdy budou stavební firmy jen obtížně hledat zakázky. "Věříme, že se přihlásí co nejvíc zájemců," prohlásil náměstek.
Podle výpočtů ministerstva je třeba odstranit škody za 120 miliard korun, poradenská firma A.T.Kearney tuto částku upřesnila na 114 miliard. Fuksovi experti odhadují, že zvýšený zájem o státní zakázku v krizovém období může cenu snížit až k 60 miliardám.
Naopak bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) se obává, že stát na zakázce prodělá. "Ke snížení ceny nedojde. Najde se jen málo uchazečů, kteří budou schopni vynaložit během pěti let 100 miliard a čekat na splátky českého státu. Finanční krize nebude snížení ceny podporovat, protože firmy budou jen obtížně hledat úvěry," obává se exministr.
Připomíná, že do nedávné dvoumiliardové zakázky o vytvoření systému státní pokladny se přihlásilo jediné konsorcium v čele s IBM.
Podle Sobotky měla vláda rozdělit zakázku na tři části, aby se mohlo zúčastnit víc firem. "Ale už se rozhodla," připustil.
Ani 6 procent nevadí
I když stát bude zakázku splácet se lhůtou 30 let, musí celou částku zahrnout do bilance veřejných financí podle evropské metodiky už v příštím roce.
Česko bude vinou krize jen obtížně v příštím roce plnit deficit ve výši 3 procent HDP, jak předepisují zájemcům o společnou evropskou měnu maastrichtská kritéria. Nová zakázka může schodek zvýšit až k 6 procentům, což je nejvíc od roku 2003.
Překročení kritérií se náměstek Fuksa nebojí. "Náš postup je konzultován v Evropské unii a jednorázové překročení by nemělo vadit," vysvětluje. Účtovat ekologický dluh najednou se naopak může vyplatit, protože o to bude snazší plnit kritéria Maastrichtu v dalších letech.
Exministr Sobotka uznává, že Evropská komise může překročení tolerovat, pokud veřejné finance dodrží tříprocentní deficit po odečtení ekologické zakázky.
Podle Sobotky však vzniká riziko pro celou českou ekonomiku. "Vyšší deficit může ovlivnit vnímání analytiků mezinárodních institucí a investičních bank, kteří studují jenom tabulky a nezjišťují detaily. Bude záležet na tom, jak jim to dokážeme vysvětlit," míní.
Stačí udat dluhopisy
Ve sporu vládních a opozičních ekonomů dává spíše vládní straně za pravdu analytik David Marek z banky Patria. "Kdo zkoumá veřejné finance České republiky, ten ví, že tu ekologický závazek existuje. Proto je úplně jedno, kdy se zaúčtuje," vysvětluje Marek.
Připomíná rok 2003, kdy schodek veřejných financí rovněž překročil 6 procent. Nikomu to nevadilo ani tehdy, protože šlo o jednorázové uhrazení státních závazků po zkrachovalé bance IPB.
Marek vidí rizika pouze v tom, že v období krize může být obtížnější financovat nový dluh. "Peníze mohou být dražší, případně může být problém nové státní dluhopisy vůbec udat," varuje expert. Budoucí náklady na dluhovou službu tak mohou cenu za ekologické projekty významně zvýšit.
