Brno - Novináři nemusí ve svých článcích uvádět úplně přesné údaje, mohou zjednodušovat, důležité je, zda celkové vyznění článku odpovídá pravdě.

Takový je verdikt Nejvyššího soudu v případě sporu o omluvu za článek v týdeníku Respekt, kterou požadoval spolumajitel televize Prima Ivan Zach.

"Nelze trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tím ve svých důsledcích na novináře nesplnitelné nároky. Významné však je, aby celkové vyznění podávané informace odpovídalo pravdě," rozhodli soudci.

Klausův přítel v hledáčku BIS

Respekt v článku Klausův přítel v hledáčku BIS napsal o tom, že Zach je obchodním partnerem ruského podnikatele Alexandra Rebjonka, majitele několika hotelů v Karlových Varech.

Na bezpečnostní riziko spojené s Rebjonkem upozornila tajná zpráva Bezpečnostní informační služby. Podle Respektu měl s ruským podnikatelem velmi dobrý vztah i nynější prezident Václav Klaus.

Dvě Zachovy omluvy

Zach týdeník zažaloval, chtěl dosáhnout dvojí omluvy.

V prvním případě se měla týkat údajů o tom, že miliarda korun ze zkrachovalé Investiční a Poštovní banky byla přes Zachovy firmy použita na rozjezd televize Nova, soud omluvu nařídil, týdeník ji zveřejnil koncem minulého roku.

A pak Zach chtěl, aby se mu týdeník omluvil i za informace o tom, že je spolupracovníkem Rebjonka a že začínal svou kariéru v jeho firmách. Celý případ řeší soudy od roku 2004, dvakrát o něm rozhodoval Vrchní i Nejvyšší soud.

Vrchní soud v Praze totiž nejprve Zachově žalobě vyhověl, ale Nejvyšší soud jeho verdikt zrušil.

"V souvislosti s šířením informací a názorů je nutno respektovat určitá specifika běžného periodického tisku, určeného pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl např. od publikací odborných), který se v konkrétních případech musí (především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem) uchylovat k jistým zjednodušením," uvedli soudci Nejvyššího soudu a nařídili Vrchnímu soudu, aby se případem znovu zabýval.

Nepřesné, ale omluva ne

Vrchní soud napodruhé sice uvedl, že tvrzení o obchodní spolupráci Zacha a Rebjonka byly nepřesné, Zacha však nepoškodily natolik, aby byla potřebná omluva.

Zach s tím ale nesouhlasil a obrátil se na Nejvyšší soud. "Překroucená informace o údajné spolupráci je uváděna v přítomném čase, ač od ukončení společného působení uplynula doba tří let. Jde proto zjevně o zkreslení, jehož intenzita je daleko za hranicemi míry, kterou lze v demokratické společnosti tolerovat," napsal Zach v dovolání.

To ale Nejvyšší soud s definitivní platností jako nepřípustné odmítl. Podle senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Pavlem Pavlíkem Zach v dovolání neuvedl žádné nové skutečnosti, které mohly názor soudců na jeho případ změnit.