Za těžebními limity leží hnědý poklad za stovky miliard

Pavel Baroch
23. 5. 2010 10:20
Těžaři chtějí investovat 22 miliard, cena uhlí je mnohonásobně vyšší
Foto: Ludvík Hradilek

Horní Jiřetín - Stovky milionů tun hnědého uhlí, které leží za těžebními limity v severozápadních Čechách a kvůli nimž má padnout Horní Jiřetín a Černice, by neposloužily jen jako palivo do elektráren a tepláren, ale také jako výhodný obchodní artikl s miliardovými příjmy - pro těžaře.

Upozornilo na to ekologické Hnutí Duha ve své aktuální studii Chytrá energie, která přináší návod na radikální proměnu české energetiky, aby co nejméně zatěžovala životní prostředí a zároveň ponechala lidem dosavadní "energetický" komfort.

Zpráva cituje několik let starou, ale přesto nepříliš známou studii Energetická bezpečnost, kterou si ministerstvo průmyslu objednalo u renomované společnosti City Plan. V dokumentu se doslova uvádí, že prolomení limitů by mělo "spíše podnikatelský význam pro vlastníky uhelných společností než dlouhodobě národohospodářský".

Ministerstvo průmyslu přesto v návrhu nové státní energetické koncepce s prolomením těžebním limitů počítá. Tvrdí, že se v nejbližších letech bez něj především teplárny neobejdou.

Czech Coal hodnotu uhlí "nezná"

Redakce Aktuálně.cz se pokusila zjistit - aspoň odborným odhadem - hodnotu uhlí za těžebními limity. Nejprve se obrátila na společnost Czech Coal, která zde uhlí těží. Podle těžařů ovšem na tuto otázku není možné odpovědět.

"Dotaz na hodnotu tohoto uhlí není možné odpovědět. Cena uhlí se odvíjí od ceny jeho substitulů, jako je například plyn, a rovněž závisí na vývoji poptávky po elektrické energii a teplu," sdělila emailem mluvčí společnosti Gabriela Benešová.

Na druhý dotaz (Není možné vaši snahu o prolomení limitů brát i tak, že na uhlí za limity byste velmi dobře vydělali?) Czech Coal neodpověděla vůbec. Společnost ovšem snahu o prolomení těžebních limitů dlouhodobě označuje jako "Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím".

Foto: Ludvík Hradilek

"Dlouhodobě očekáváme, že v případě, že budou limity zachovány, dojde na trhu s uhlím k výraznému převisu poptávky nad nabídkou," dodala ještě mluvčí Benešová.

Odhad: Stovky miliard

Redakce Aktuálně.cz se proto s pomocí ekologického Hnutí Duha pokusila hodnotu hnědého uhlí za těžebními limity alespoň odhadnout.

Cena mosteckého uhlí se pro malospotřebytele pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci korunami - viz ZDE. I kdyby velkoodběratelé - elektrárny či teplárny - platili polovinu, vychází jeho současná hodnota řádově na stovky miliard korun.

Za těžebními limity totiž leží 280 milionů tun, respektive 750 milionů. Záleží na tom, kde by se velkorypadla zastavila. Jde přitom o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku s poměrně vysokou výhřevností.

Těžaři chtějí investovat 22 miliard

Czech Coal přitom plánuje, že do "Projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím" včetně přestěhování obyvatel Horního Jiřetína Černic investuje o řád nižší peníze.

"Jsme připraveni investovat do zpřístupnění zásob za limity až 22 miliard korun," oznámila před časem Litvínovská uhelná (dříve Mostecká uhelná) ze skupiny Czech Coal.

"Vzhledem k poptávce zákazníků, zejména teplárenských a elektrárenských společností, považujeme dlouhodobý záměr těžit v našem platném dobývacím prostoru za naši povinnost," dodala těžební firma.

Uhlí může být časem dražší, ale i levnější

Hodnota uhlí za těžebními limity se ovšem v budoucích desetiletích zvyšovat, ale také snižovat. Důvod?

Reklama proti rozšiřování těžby uhlí
Reklama proti rozšiřování těžby uhlí | Foto: Hnutí Duha

Po uhlí může být v následujících letech kvůli ztenčování zásob velká poptávka, čímž by jeho cena rostla.

Naopak jeho hodnota může klesat vlivem ekologické daně na neekologická paliva - firmy a státy se budou snažit využívat jiné zdroje energie, aby nenakupovaly drahé uhlí.

Strany jsou opatrné

Nejvlivnější politické strany sice ve svých volebních programech odmítají prolomení těžebních limitů v severozápadních Čechách, zároveň si ponechávají otevřená zadní vrátka, aby mohly velkorypadla pustit do Horního Jiřetína a Černic.

"Náš postoj v otázce limitů těžby hnědého uhlí se změní jen v případě kladného výsledku krajského referenda," slibuje ČSSD.

Podle ODS je těžba za limity možná jen na základě vypořádání všech majetkových vztahů a splnění všech dalších zákonných podmínek. "Odmítáme násilné zásahy do práv občanů, ať prostřednictvím státní moci, nebo zdánlivě demokraticky se tvářících referend," uvedli občanští demokraté.

Plán společnosti Czech Coal na pokračování těžby uhlí

Foto: Czech Coal

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Barmská vojenská junta propustila stovky politických vězňů

Barmská vojenská vláda propustila stovky politických vězňů ze známé rangúnské věznice Insein, čemuž předcházel tlak ze strany Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média. Mezi propuštěnými je i mluvčí strany bývalé disidentky a poté i barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij a také komik známý pod pseudonymem Zarganar.

Několik minut po pondělním proslovu šéfa barmské junty Min Aun Hlaina státní televize oznámila, že propuštěno bude na základě amnestie podložené humanitárními důvody více než 5600 lidí, kteří byli zatčeni nebo hledaní kvůli svému podílu na protestech proti poslednímu vojenskému převratu.

Propuštění vězňů popisují někteří aktivisté jako trik armády, jak očistit vlastní mezinárodní pověst poté, co ASEAN přikročil k velmi neobvyklému kroku, když vyloučil vůdce junty ze svého příštího summitu. Zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Tom Andrews na twitteru propuštění vězňů uvítal, ale řekl, že především bylo šokující už samotné jejich zadržení.

"Junta propouští politické vězně v Barmě ne proto, že by změnila svou podstatu, ale kvůli tlaku," upozornil Andrews. Reuters připomíná, že junta od únorového puče propustila vězně už několikrát.

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Útok ozbrojenců na tržišti v severní Nigérii si vyžádal nejméně 43 mrtvých

Neznámí ozbrojenci v severonigerijském státě Sokoto zabili nejméně 43 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila kancelář místního guvernéra. Dřívější informace hovořily o 30 mrtvých. Střelba začala na tržišti ve městě Goronyo v neděli večer a pokračovala do dnešního rána, uvedl v prohlášení guvernér Aminu Waziri Tambuwal.

Místní obyvatel a obchodník Iliyasu Abba agentuře Reuters sdělil, že v márnici ve všeobecné nemocnici v Goronyu je 60 těl. Dalším lidem se podle zdroje podařilo před střelci uprchnout, ale utrpěli zranění. "Ozbrojenci vtrhli na trh, jelikož tam bylo mnoho zákazníků a obchodníků," řekl. Útočníci podle něj nejprve trh obklíčili a pak začali střílet do všech směrů. Ozbrojenci podle Abby také nejprve přemohli policii, která se proti nim pokusila zakročit. Mluvčí policie na žádost o komentář nereagoval.

Místní guvernér v prohlášení požádal, aby byly do oblasti vyslány armádní posily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy