Za ghetta mohou i politici, míní Schwarzenberg

Tereza Šídlová
4. 10. 2011 7:00
Ministr to řekl v Rakouském kulturním fóru. Podle něj za situaci Romů může hlavně majorita
Vicepremiér Schwarzenberg
Vicepremiér Schwarzenberg | Foto: Jan Langer

Praha - Podle vicepremiéra a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga může za situaci Romů v českých ghettech především česká majoritní společnost, a to politici i spekulanti s nemovitostmi.

Řekl to v Praze na půdě Rakouského kulturního fóra, kde v pondělí představil knihu rozhovorů s názvem Nepodceňujte moji zlomyslnost. Kniha vyšla před dvěma týdny v Rakousku.

"Situace Romů je důsledkem opatření na komunální i státní úrovni. Není to tak že Romové by byli špatní, to my jsme jim vytvořili takové podmínky a předpoklady, aby byli takoví, jací jsou," řekl Schwarzenberg za účasti rakouského a německého velvyslance i zahraničních médií.

Svůj pohled vyjádřil poté, co byl na nepokoje na Šluknovsku dotázán autorkou představované knihy, rakouskou novinářkou Barbarou Toth.

Ztracená naděje

Vicepremiér vzpomínal, že před dvaceti lety byli Romové k vidění v centrech měst, postupně ale tlakem veřejné správy i spekulantů byli z lukrativních míst ve městech odsouvání hlouběji na okraje, kde dnes žijí v ghettech.

"Lidé, kteří byli opakovaně vykořeněni, ztrácí naději. A jak se jednou člověk ocitne v ghettu, jen těžko hledá cestu zpět. To potvrdí každý, kdo se touto problematikou zabývá, ať se jedná o česká ghetta nebo například předměstí Paříže," dodal.

Schwarzenbergův pohled na ghetta a na to, co vedlo k jejich vzniku, je spíš ojedinělý.

Premiér Petr Nečas při návštěvě Šluknovska řekl, že za současným stavem v českých ghettech je i příliš štědrý sociální systém a Romům tam připomněl, že ani dávky nesmí být zadarmo.

Starostové ODS i ČSSD zase nešetří nálepkami "nepřizpůsobivosti", když dojde na obyvatele českých ghett.

Jádro sporu

Český ministr na rakouské půdě dostál své pověsti obhájce lidských práv. Schwarzenbergovi přitom ale jeho téměř krajané občas vyčítají, že v české politice "zešvejkovatěl", jak například před rokem napsal rakouský deník Die Presse. Rakušanům se nelíbí především Schwarzenbergův vstřícný postoj k jádru.

Atomové rozpory se navíc mezi Českem a Rakouskem prohloubily po havárii v japonské elektrárně Fukušima.

Kniha rozhovorů se dotýká i atomu a ekonomické krize. Vznikala během uplynulého roku.

Schwarzenberg si v ní podle autorky "stěžuje" na to, že Češi si ho zvolili v naději, že "nebude krást". "Doufal jsem, že voliče okouzlím spíš svou inteligencí a politickými dovednostmi," zavtipkoval.

Chystá se i český překlad této knihy. Současný šéf diplomacie se vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda kniha nebude také součástí jeho prezidentské kampaně.

 

Právě se děje

Další zprávy