První šťastný konec z příběhů Chudého Česka. Exekuce truhláře po 20 letech končí

Martin Biben Martin Biben
19. 6. 2019 19:08
Po dvaceti letech dostává případ Jaroslava Procházky, během jehož exekuce dluh vzrostl z 314 tisíc na téměř 8,4 milionu korun, šťastný konec. Jak informoval deník Aktuálně.cz, soud v březnu exekuci zastavil, nyní věřitel stáhl odvolání proti rozsudku. Případ tak definitivně končí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Vyučený truhlář Jaroslav Procházka v roce 1998 podepsal potvrzení, že svému dodavateli dluží 314 tisíc korun, a souhlasil s denním penále 1300 korun. Prudce narůstající dluh ale nebyl schopný splácet, brzy zkrachoval a skončil i v exekuci. Jeho dluh nakonec vzrostl na 8,4 milionu korun. Příběh deník Aktuálně.cz popsal spolu s několika dalšími osudy lidí v dluhové pasti ve speciálu Chudé Česko. Teď je prvním, který má dobrý konec.

"Věřitel se rozhodl svoje odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Plzni stáhnout. Tím je úspěšně dobojováno," uvedl právník Petr Němec, zakladatel webu Exekutor má smůlu, který Procházku zastupoval. Muž, jehož jméno bylo na jeho přání změněno, letos v březnu po dvaceti letech obracení se na soudy i ministra spravedlnosti poprvé uspěl. Okresní soud v Plzni mu vyhověl a označil dosavadní řízení za nespravedlivé.

"Jelikož je exekuce vedena již čtrnáctým rokem, přičemž byla uhrazena jistina, je nutno konstatovat, že výše smluvní pokuty 8 356 878 Kč je v současné době výrazně nepřiměřená, s ohledem na věk povinného a jeho výdělečné možnosti je nutno ji v současné výši považovat za likvidační," uvedla ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Lenka Šaňková.

Další vedení exekuce by podle soudkyně vedlo k nesmyslnému navyšování vymáhané částky a nákladů exekuce a dlužník by nemohl částku splatit. "Jelikož je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva a další vedení exekuce v této věci by exekuční soud shledal nespravedlivým, rozhodl o zastavení této exekuce," píše Šaňková.

Věřitel se však proti rozsudku odvolal. Nynější usnesení plzeňského krajského soudu ale dělá za případem tečku. "Dříve než o odvolání bylo rozhodnuto, oprávněný vzal odvolání v plném rozsahu zpět podáním ze dne 24. 4. 2019 s odkazem na nález Ústavního soudu (v jiném případě, pozn. red.), kterým bylo mimo jiné konstatováno, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 procenta denně je neadekvátní a neměla by tedy být vůči dlužníku přiznávána," píše soudkyně Jitka Lukešová a dodává, že stažené odvolání už nelze znovu podat.

Teprve druhý podobný úspěch u soudu

Procházka dodnes tvrdí, že celý závazek vznikl podvodem. Jeden z jeho dodavatelů po něm prý chtěl neoprávněně zaplatit dvakrát za jednou dodaný nábytek. "On a jeho právník mě podrobili nátlaku, vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači a já pak podepsal, že ty peníze opravdu dlužím, a ještě souhlasil s denním penále 1300 korun. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," tvrdí muž.

Ať už je pravda jakákoli, Procházka, který poté začal pracovat jako řidič autobusu, základní dluh z nízkého platu postupně splatil. 8,4 milionu korun však nebyl muž, který je dnes už v důchodu, nikdy schopen ušetřit.

Podobné vyústění případu a výrok soudu jsou zatím v české právní praxi výjimečné. Zvláště v případě, kdy byla exekuce vedena v souladu se zákony. "V rámci naší agendy je to druhý podobný případ, kdy soud zastavuje exekuci kvůli nepřiměřenosti či nespravedlnosti," uvedl Němec. Ten před soudem argumentoval i výrokem Ústavního soudu, který umožňuje exekuci zastavit v případě, pokud by její vedení znamenalo popření základních principů právního státu.

Procházkův příběh je mezi statisíci českých dlužníků - podle Mapy exekucí bylo v roce 2017 v Česku v exekuci 863 tisíc lidí - netypický. Na vznik velké skupiny lidí v dluzích a exekucích měla silný vliv neexistence regulace nebankovních společností, které často půjčovaly s lichvářskými úroky. Lidé pak často "vytloukali" jednu půjčku jinou.

Procházka měl ale věřitele jediného. Lichvářské úroky a penále ale často účtovali i jednotliví věřitelé v rámci smluv mezi podnikateli. Procházkův podnik přitom v roce 1998 existoval už osm let a slušně prosperoval. Roční obrat firmy otce a syna byl mezi 800 a 900 tisíci korun. Vyplatit najednou 314 tisíc a poté 1300 denně ale bylo nad jejich možnosti.

"Nezvládli jsme to a já šel do práce dělat řidiče," popsal muž. Jenže splácet stále narůstající statisícový dluh z ročního platu 95 tisíc hrubého nešlo už vůbec. "Vzal jsem si proto půjčku 150 tisíc, ze které jsem měsíčně splácel aspoň 2900," uvedl muž, který z původního dluhu zaplatil přes 500 tisíc.

Podepsal jste, tak plaťte

Procházka říká, že s věřitelem, jehož se Aktuálně.cz snažilo na jediné dostupné adrese bezvýsledně kontaktovat i doporučeným dopisem s otázkami, se několikrát snažil domluvit. Dal věc i k soudu. "Vždy mi ale řekli, že v 90. letech to byla divočina, dluhy včetně onoho vyděračského penále jsem podepsal, takže je musím zaplatit. Psal jsem i ministru spravedlnosti, obrátil jsem se na organizaci Člověk v tísni." Všechno však bylo marné.

"Je mi to neuvěřitelně líto, nikdy jsem nikomu nic nedlužil. Hlavně kvůli dětem. Stále se mi nechce věřit, že je u nás možné udělat z dluhu 314 tisíc skoro osm milionů. A že to potkalo zrovna mě," svěřil se loni na podzim.

Když už se muž pomalu smířil s tím, že bude celý život, i z nadcházejícího důchodu, splácet, potkal se s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem. A ten ho spojil s právníkem Němcem, který se na problematiku exekucí specializuje. "Oběma moc děkuji, díky jejich pomoci teď cítím velkou úlevu," řekl Procházka.

Lidé s obrovskými dluhy se cítí jako pod lavinou, už nemají chuť s tím něco dělat, nemají víru, upozorňuje redaktor Aktuálně.cz Martin Biben. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 9 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy