"Dějepis není ze své podstaty neutrální, vždy jde o interpretaci některých vybraných faktů z minulosti, takže naprosté objektivity nikdy nedosáhne," uvedl vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění Vít Vlnas. Budoucí učitelé podle něj na pedagogických fakultách rozhodně v prosovětském duchu vychováváni nejsou.
S tím souhlasí i historik Petr Čornej, který vyučuje například na Karlově Univerzitě. Také se domnívá, že BIS napsala poznámku pod čarou úmyslně, aby na ni upoutala pozornost. Jinak by ji podle něj kontrarozvědka umístila do textu, kde by zanikla.
"BIS tím chtěla zahájit diskuzi o způsobu výuky dějin, a to se povedlo. Mně osobně ta poznámka rozčílila a musela se dotknout i učitelů dějepisu, kterým předhazuje něco, co není pravda. Po roce 1989 bylo naší prioritou přehodnotit výklad, rozejít se s ideologickou komunistickou interpretací dějin a vrátit české dějiny do evropských souvislostí, proto je konstatování BIS šlápnutí vedle," říká Čornej, který se po revoluci podílel na tvorbě učebnic dějepisu.
BIS se za nesmyslné tvrzení omluvila, tvrdí historik
Ani Petr Pánek, zakladatel sdružení Pant, které se zabývá moderní historií, se prý nikdy nesetkal s tím, že by byla výuka dějepisu prosovětská. Nicméně však podle něj nelze kontrolovat každého učitele a je tedy možné, že se někdy některý z nich k takovému výkladu uchýlil, což ale považuje za selhání jedince, nikoliv systému. Mluvil prý se zástupci učitelů, které sdružuje Učitelská platforma. Ti po BIS žádali vysvětlení.
"Dostalo se jim omluvy a vysvětlení, že existují dvě zprávy. Jedna je tajná, rozebírá věci víc do hloubky a na tu se také BIS víc soustředí. Druhá je veřejná, která pro ně není tak důležitá, tudíž na ni nedávají takový pozor, a právě v ní se poznámka objevila. Zkrátka jim to uteklo. Psal to prý nějaký člověk, který v BIS pracuje dlouho, ale oni sami prý přiznávají, že to je nesmysl," sdělil Pánek Aktuálně.cz.
Přítomní historici se zabývali také tím, jak by se měl dějepis učit. Odborníci často kritizují, že se ve školách věnuje málo času moderním dějinám a děti pak neznají ani významné milníky 20. století. Občas proto zaznívá názor, že by se ve školách mělo začínat právě moderními dějinami a končit starověkem. S tím však historici nesouhlasí.
"Dějiny 20. století nelze pochopit bez vědomí o předcházejících událostech. Stejně tak bychom neučili fyziku, aniž bychom dětem nevysvětlili, co to jsou molekuly," podotkl Vlnas.
Poté, co se poznámka o sovětském výkladu dějin objevila ve výroční zprávě BIS, se s šéfem kontrarozvědky Michalem Koudelkou sešel ministr školství Robert Plaga (ANO). Kvůli tomu si ho však na kobereček pozval sněmovní školský výbor, který chtěl vysvětlit, proč si ministr nechává do školství mluvit od kontrarozvědky. Plaga odmítl, že by podléhal tlaku BIS, od Koudelky prý pouze žádal vysvětlení zmíněné poznámky o sovětském výkladu dějin.
Ve výroční zprávě BIS přesně stojí: "Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození)."
