Vojáci, horská služba, první pomoc. Šlechtová chce civilní přípravu i na základních školách

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
22. 3. 2018 12:20
Novému předmětu na školách už na ministerstvu obrany neříkají branná výchova. Civilní přípravu obyvatel by se žáci mohli začít učit za tři roky.
Foto: ČTK

Praha - Až sedm resortů v čele s ministerstvem obrany se podílí na přípravě nového předmětu, který by se žáci na středních, ale možná i na druhém stupni základních škol mohli začít učit už za tři roky.

Podrobnější informace o předmětu, který si poměrně rychle vysloužil přízvisko branná výchova, sdělila novinářům ministryně obrany Karla Šlechtová. Zdůraznila, že v žádném případě nemá jít o nesmyslná cvičení s gumičkami a igelitovými pytlíky na rukou a nohou z dob socialistického školství.

"Původní plán počítal se středními školami, já bych to ráda dostala i na druhý stupeň základních škol," řekla ministryně obrany na dotaz Aktuálně.cz Zatím počítá s tím, že by se civilní příprava obyvatel, jak na ministerstvu pracovně předmětu říkají, vyučovala jednu vyučovací hodinu týdně či za čtrnáct dnů.

Podrobnosti chce ministryně ještě vyjednávat s pedagogy, na krajské úrovni či se starosty. "Už měsíc a půl probíhají jednání s ministerstvem školství, chtěla bych školám pomoci vyjednat peníze na zavedení toho předmětu. Nabídneme také zaškolení pedagogů ze strany policistů, hasičů či vojáků," řekla.

Podle ní s plánem na vznik nového předmětu souhlasí i sociální demokracie, tedy strana, s níž ANO vyjednává o zformování vlády. Ve sněmovně bude potřeba ještě více hlasů, naděje na prosazení předmětu ale je reálná. První žáci by se podle Šlechtové civilní přípravu mohli začít učit do dvou až tří let. Zároveň bude třeba žákům v jiných oblastech učivo ubrat, aby se jejich rozvrhy dál neprotahovaly.

Návrh, co by měl nový předmět obsahovat, zahrnuje pozitivně i kontroverzně vnímané body. Podle Šlechtové by se žáci měli učit například zásadám první pomoci, zdravovědy či chování na horách. Do projektu má být vtažena i horská služba či hasiči.

Další oblastí, kterou chce Šlechtová zavést, je výuka, co dělat při teroristickém útoku na škole - experti v tomto případě učí žáky například to, jak zabarikádovat vstup do třídy. Protože nicméně takový scénář je v Česku extrémně nepravděpodobný, zaznívá námitka, že plošné nácviky spíše vzbudí v žácích pocit vysokého rizika.

Předmět má podle Šlechtové obsahovat i "vlasteneckou část". Právě na tu se kritici v době rostoucích nacionalistických tendencí v Evropě dívají s podezřením. Ministryně ale soudí, že seznámení dětí s vojáky, kteří jim přiblíží, proč vstoupili do armády, co v ní dělají a proč je Česko vysílá například do misí ve světě, může být jen přínosem.

Otazník se zatím vznáší nad deklarovanou ambicí v žácích na hodinách budit vlastenectví - jde o to, zda vůbec školám přísluší tuto agendu rozvíjet, nebo z ní dokonce žáky zkoušet a hodnotit.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy