Praha - Zpravodajské služby by mohly získat přístup k informacím o klientech bank. Údaje chráněné bankovním tajemstvím by zpravodajci měli dostat hlavně tehdy, pokud se týkají financování terorismu či organizovaného zločinu. Žádat by mohli nově také informace o tom, komu patří které telefonní číslo. Vyplývá to z návrhu zákona o zpravodajských službách a novel souvisejících zákonů, které v pondělí schválila vláda. Návrh předložil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) společně se šéfem Bezpečnostní informační služby Jiřím Langem.
"Tyto informace by mohly zpravodajské služby použít v rámci boje proti organizovanému zločinu," uvedl Sobotka a připomněl, že dosud mohly o podobné údaje žádat pouze při prověřování terorismu. Premiér dodal, že vláda tento zákon připravovala už nějakou dobu a že nejde o reakci na nedávné teroristické útoky v Paříži.
Informace z bankovního sektoru by měli zpravodajci získat prostřednictvím Generálního finančního ředitelství. Nyní platná legislativa umožňuje pouze tok informací od zpravodajských služeb k orgánům daňové správy. Rozvědky podle předkládací zprávy usilují především o údaje o podezřelých společnostech, za které vystupují nastrčené osoby nebo které o sobě neposkytují bližší informace a které by mohly ohrozit bezpečnost a hospodářství České republiky.
Mezi další závažné problémy, kterými se zpravodajské služby zabývají, patří podle předloženého materiálu rovněž snaha netransparentních společností ovlivnit chod státních či polostátních institucí. "Svůj vliv se převážně snaží prosadit prostřednictvím osob v jejich vedení, které následně prosazují jiné zájmy, než by z titulu své pozice prosazovat měly, a roste tak opět riziko poškozování zájmů České republiky," uvádí předkládací zpráva k zákonu.
Zpravodajci usilují rovněž o informace o stoupencích radikálního islámu, jejichž aktivity by mohly být financovány z výnosů organizované kriminality. Nově by zpravodajské služby také mohly žádat údaje od poskytovatelů telefonních služeb, které se týkají majitelů telefonních čísel.
Rozšíření pravomocí BIS je součástí širších změn, které vláda slibuje. V budoucnu se počítá rovněž s novým způsobem kontroly zpravodajských služeb, na které by se podílel i občanský orgán odvozený od Parlamentu a složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí.
Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se s předložením této změny počítá v letošním legislativním plánu a lidovci podle něj na zvýšení kontroly zpravodajských služeb trvají. "Nechtěli bychom se dostat do situace, kdy by nám tu vládly tajné služby," poznamenal.
Vláda v příštích letech také počítá s navýšení rozpočtu BIS o desítky, maximálně stovky milionů korun. V posledních letech jejich rozpočet činil asi 1,1 až 1,2 miliardy korun. Bělobrádek s posílením souhlasí, podle něj musely tajné služby v minulých letech kvůli zkrácenému rozpočtu propouštět odborníky.
