Brno - Soudy mohou poslat do vězení neplatiče výživného na děti pouze v případě, že je jednoznačně prokázáno, že se povinnosti platit vyhýbají úmyslně.

A nemají tak naopak postupovat v případech, kdy lidé výživné neplatí z důvodu, že nemají nebo si nemohou najít práci a nemají tak dostatek peněz na to, aby výživné platili.

Roční podmínka

Takové rozhodnutí vyplývá z verdiktu Nejvyššího soudu, který rozhodl o dovolání muže ze severu Moravy. Ten na výživném na svou dceru dlužil přes sedmdesát tisíc korun

Za to ho soudy v Karviné a Ostravě potrestaly, za trestný čin zanedbání povinné výživy dostal muž roční podmíněný trest.

Proti rozhodnutí ale poslal dovolání, na jeho stranu se postavila i státní zástupkyně z Nejvyššího státního zastupitelství.

Muž ve svém dovolání uvedl, že se mu nikdy nepodařilo získat práci a nebyl tak schopen peníze platit.

"Nikdy nebyl v takové ekonomické situaci, která by mu umožnila výživné platit, a tudíž nemůže být uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy," uvedli právní zástupci muže v dovolání.

I státní zástupkyně uvedla, že spíše než o úmysl šlo o nedostatek iniciativy a laxní přístup k zajištění peněz. "Evidence na úřadu práce zjevně nesloužila k tomu, aby pracoval, ale za účelem čerpání dávek pro nezaměstnané," uvedla státní zástupkyně s tím, že se ale neprokázalo, že by se muž snažil vyhýbat placení výživného úmyslně.

1000 dolarů na syna

Soudy ve svém výroku o vině navíc podle státní zástupkyně přitom nevzaly v potaz okolnosti, které muži jednoznačně přitěžují. Muž totiž podle zástupkyně odjel do zahraniční a na jiné své dítě, syna, byl schopen posílat měsíčně částky ve výši až 1000 dolarů.

A takové počínání už úmyslným vyhýbáním placení výživného je.

Nejvyšší soud právě proto, že soudy nedokázaly jasně prokázat úmysl muže placení výživného se vyhnout, verdikty o vině a podmíněném trestu zrušil.

"V rozhodnutí nejsou zde popsány takové skutkové okolnosti, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že se muž záměrně v přímém úmyslu vyhýbal plnění své zákonné vyživovací povinnosti," rozhodl senát Nejvyššího soudu pod vedením Vlastimila Veselého.

Odpustíme, je to výhodnější

Ročně se v Česku rozvádí kolem 30 000 párů, děti mají asi dvě třetiny z nich.

Stát loni vyplatil příspěvky na výživu nezaopatřených dětí v celkové hodnotě 95 milionů korun. Vymáhat soudem stanovené výživné od matek nebo otců se přitom státu dařilo pouze asi v deseti procentech případů.

Stát od 1. ledna odpustí dluhy dlouhodobým neplatičům výživného na děti. Jde o peníze, které se státu do konce letošního prosince nepodaří vymoci.

Podle ministerstva vymáhání příspěvků sociální pracovníky příliš zatěžovalo, pro stát je tedy odpuštění dluhů údajně výhodné.

Proti trestnosti neplacení výživného dlouhodobě vystupuje sdružení K 213, podle něj "zneužitelným klackem na nepohodlné otce, kteří se odmítli smířit se svým druhořadým postavením při výchově svých dětí". Sdružení chce paragraf ze zákona vypustit úplně.

Nejvyšší soud letos už posuzoval na dvacet případů, kdy soudy za neplacení výživného trestaly. V většině rozhodnutí tresty potvrdil.