"Nyní dělá pan prezident s neodvoláním ministra Staňka vše pro to, aby počet těch, kteří budou hlasovat pro žalobu, vzrostl," uvedl pro Aktuálně.cz senátor za ČSSD Petr Vícha. Dosud žalobě nebyl nakloněn. Popisované skutky podle něj jsou problematické, ale je otázkou, zda znamenají hrubé porušení ústavy. Čeká proto na stanovisko ústavních právníků.
Starosta Bohumína Petr Vícha je jedním z těch, které na březnovém sjezdu ČSSD prezident pochválil za skvělý výsledek v komunálních volbách. Tehdy vyzdvihl i starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu - s jehož jmenováním ministrem kultury nyní váhá.
Vícha však není jediný, kdo s ohledem na aktuální dění přemýšlí o změně názoru. "Ve světle posledních událostí zvažuji, zda žalobu podpořit," řekla senátorka Alena Šromová (KDU-ČSL). A přidává se i senátor Jan Tecl (ODS). "Celou situaci pozorně sleduji a vyhodnocuji. Zatím nejsem definitivně rozhodnutý, zda žalobu podpořím," uvádí.
Pod ústavní žalobou na prezidenta je v tuto chvíli podepsáno 31 senátorek a senátorů. Aby prošla přes Senát do Poslanecké sněmovny, musí ji podpořit tři pětiny přítomných senátorů. Už v tuto chvíli mnozí další ujišťují, že ač se pod ústavní žalobu nepodepsali, podpoří ji během hlasování. Například František Bradáč nebo Jaromíra Vítková (oba za KDU-ČSL).
Drahoš: Můj podpis by byl vnímán jak osobní pomsta
A ruku zvedne i senátor Jiří Drahoš (bezp.). "Byl jsem to já, kdo s Milošem Zemanem těsně prohrál ve finále prezidentských voleb. Můj podpis pod takovým dokumentem by proto mohl být, zejména v současné situaci, vnímán jako snaha o osobní pomstu, po které opravdu netoužím," vysvětlil, proč se pod žalobu nepodepsal, ačkoli pro ni chce hlasovat.
"Ve fungujícím demokratickém systému není možné, aby prezident takovýmto způsobem ignoroval ústavu a určoval premiérovi, kdo bude ministrem a kdo ne," okomentoval současnou situaci.
A stejně jako mnozí další členové Senátu, které deník Aktuálně.cz oslovil, by proto uvítal, kdyby ve sporu o jmenování nového ministra kultury padla kompetenční žaloba premiéra Andreje Babiše na prezidenta Miloše Zemana. "Potom by Ústavní soud mohl konstatovat, že Miloš Zeman svým chováním překračuje vymezené pravomoci," říká Drahoš.
Příznivcem podání kompetenční žaloby je třeba i senátor Miroslav Antl (ČSSD), hlavně kvůli tomu, že by Ústavní soud odůvodnil a dal návod pro podobné případy do budoucna. "Podání kompetenční žaloby však u současného premiéra nelze očekávat," říká skepticky Antl.
Jsem rád, že máme prezidenta s názorem
Zároveň se ale v Senátu najdou mnozí, kteří se prezidenta zastávají. "Ani stávající situace pro mne není důvodem ke změně názoru. Jsem rád, že máme prezidenta s vlastním názorem a pevným postojem," říká senátor Ladislav Václavec (ANO). Žalobu považuje za nesmyslnou, protože podle něj není opodstatněná a vyjadřuje pouze názor některých jeho kolegů. Ivo Bárka (ČSSD) doufá, že se situace časem vyjasní. "Pan prezident má pravděpodobně své výhrady, na kterých trvá," uvádí.
Zdeněk Hraba (STAN) navíc připomíná, že ústava neudává přesný počet dnů, dokdy musí prezident rezignaci ministra přijmout. "Hrubým porušením ústavy by bylo výslovné odmítnutí ministra odvolat. K ničemu takovému ale zatím nedošlo," říká Hraba. Příznivcem kompetenční žaloby není, za vhodnější považuje zpřesnění ústavy.
"S politickými soupeři máme bojovat na politickém hřišti a nikoliv pomocí soudů a žalob," nesouhlasí s žalobou ani senátor Pavel Karpíšek (ODS). Navíc podle něj nemá za současného rozložení sil v parlamentu šanci na úspěch. "Zbytečně by sloužila k dalšímu zviditelnění současného prezidenta, kterému její neúspěch pouze nahraje k dalšímu osočování jeho názorových oponentů a rozdělování společnosti," doplňuje Karpíšek.
Ze stejného důvodu žalobu nepodpoří ani senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL). "Z mého pohledu žalobami zvyšujeme popularitu pana Zemana a snižujeme prestiž funkce prezidenta," říká. "Chování našeho pana prezidenta hodnotím jako ostudné, plné vrtochů a skandálů, avšak zatím nikoliv jako trestný čin či velezradu," dodává Hubáčková.
Ústavní vs. kompetenční žaloba
Ústavní žalobu pro hrubé porušení ústavy inicioval senátní klub Senátor 21 v čele s Václavem Láskou. Ten už pod ni nasbíral dostatek podpisů, aby o ní musel Senát hlasovat. Pokud žalobu podpoří tři pětiny přítomných senátorů, bude s ní muset souhlasit ještě třípětinovou většinou sněmovna. Pak by ji teprve dostal k posouzení Ústavní soud.
I když je podle některých senátorů ústavní žaloba neopodstatněná, hodnotí ji odborník na ústavní právo Jan Kysela jako pečlivě vypracovanou. "Velmi dobře vystihuje, oč ve všech těch sporech o výkon prezidentství Miloše Zemana jde. Je to v zásadě velmi rozsáhlý soubor kroků naznačující, že prezident republiky ústavu ne úplně respektuje. Pokouší se ji v mnoha případech napínat, v mnoha případech ohýbat a v mnoha případech podle mého soudu ji i překračuje. A v tomhle ohledu je to náhled dost výstižný," uvedl již dříve Kysela.
Zároveň se kvůli situaci kolem výměny ministra kultury za ČSSD hovoří o kompetenční žalobě, která by objasnila, zda Zeman postupuje v souladu s ústavou. Tu však může podat jedině premiér, protože on podal návrh na Staňkovo odvolání, kterému prezident ani za téměř měsíc nevyhověl. Už nyní je ale jisté, že by kompetenční žaloba řešení sporu moc neurychlila. Na verdikt by se mohlo čekat několik týdnů. Řešil by ji Ústavní soud.
"Kompetenční žaloba je naprosto regulérní nástroj. Existuje ale pakt Zeman-Babiš, o kterém nás oba ob den ujišťují, takže nejsem přesvědčena o tom, že bude užit," dodává senátorka Renata Chmelová (bezp.).
