Praha - Lidé s cukrovkou nebo rakovinou mají novou naději. Čeští vědci objevili způsob, jak připravit kmenové buňky, přitom nezasahovat do embrya. K práci jim postačí jakýkoliv buněčný materiál, například lidská kůže.

Vědci zjistili a popsali, že je možné "zvrátit osud buněk" a "přinutit" je zapomenout na svou současnou funkci. Ze specializované buňky by se pak znovu mohla stát buňka kmenová a posloužit k léčbě závažných chorob a vrozených vad. Svými vlastnostmi by totiž odpovídala zárodečným kmenovým buňkám.

"Tím odstraňují nutnost využívat lidská embrya jako výchozí materiál pro přípravu nových linií embryonálních buněk," píše se ve zprávě, kterou vědci z Ústavu experimentální medicíny a Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství vydali.

K práci by jim postačil buněčný materiál z jakékoliv lidské tkáně. Embryonální kmenové buňky jsou totiž zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu.

Proti využití kmenových buněk z lidských embryí se ostře staví například římskokatolická církev.

"Náhradní díly" pro tělo

Embryonální kmenové buňky pro mnoho vědců představují největší naději, jak získat "náhradní díly", které se dokonale sloučí s organismem a přizpůsobí se mu. Vyléčit by se tak mohli lidé trpící doposud nevyléčitelnou cukrovkou nebo Parkinsonovou chorobou. Nahradit by mohly také část poškozené míchy, kvůli které pacient ochrnul.

Z kmenové buňky se může vytvořit jakákoli jiná buňka libovolného lidského orgánu. Doposud ji vědci získávali z nevyvinutých plodů dítěte. 

První v Česku

S pomocí kmenových buněk vědci doposud vypěstovali šlachy, chrupavky a močové měchýře. Nešlo ale o orgány v pravém slova smyslu, tedy o složité třírozměrné struktury z desítek různých typů buněk.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a z Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství, jejichž šéfem je Tibor Moško, se tak připojili jako první v České republice k několika světovým laboratořím, které zvládající tento postup.