Praha - Jenom osmkrát za posledních sedmatřicet let zažilo Česko opravdu zasněžené Vánoce. Přesněji Vánoce, při nichž souvislou sněhovou pokrývku zaznamenala meteorologická stanice v Praze-Libuši.

Přesně před letošním Štědrým dnem se zdá, že rok 2009 se k oněm osmi zasněženým letům nepřidá.

Od začátku druhé listopadové dekády panují v Česku, ale také v celé střední Evropě nadprůměrné teploty, které odpovídají spíše říjnovému, při slunečné obloze i zářijovému počasí.

Pro sníh nemluví ani dlouhodobá předpověď do 20. prosince. I počasí v této době má být teplotami celkově spíš mírně nadprůměrné.

Naděje umírá poslední

Jak to přesně bude za měsíc vypadat s počasím - zda nás čekají další Vánoce na blátě nebo zda bude sníh alespoň v horských oblastech - často nelze odpovědět ani týden dopředu.

A to i přes to, že dnešní numerické modely předpovídají počasí i na 14 dnů s pravděpodobností až okolo 75 procent.

Může za to tzv. předvánoční obleva. Ta je v Česku pravidelným klimatickým jevem, který se v pražském Klementinu vyskytuje až se 70procentní pravděpodobností.

Je způsobena přílivem relativně teplého a vlhkého mořského vzduchu od jihozápadu nebo západu.

Podle německé studie se předvánoční obleva ve středoevropských podmínkách vyskytuje se 72% pravděpodobností nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna a trvá v průměru 6 dnů.

Po dnech babího léta je druhou nejspolehlivější singularitou u nás.

Na Evu čekej oblevu

Předvánoční oblevy si všimli už předkové. Najdeme na toto téma spoustu pranostik pocházejících už ze 17. století.

Zřejmě nejznámější z nich zní: Na Adama a na Evu čekej oblevu.

To, že u nás předvánoční obleva opravdu funguje, dokazuje statistika.

Od roku 1971 ležela souvislá sněhová pokrývka na stanici Praha-Libuš na Štědrý den pouze v letech 1981, 1986, 1994, 1996, 1999, 2000, 2001 a 2003.

Průměrná denní teplota je pro 24. prosinec v Praze-Libuši 1,0 °C podle dlouhodobého teplotního normálu.

Nejvyšší průměrná denní teplota na Štědrý den byla od roku 1971 naměřena v roce 1977 9,4 °C. Naopak nejnižší průměrná denní teplota je z roku 1972 -6,6 °C.

Odkud může přijít mráz

Mrazivé Vánoce u nás nejčastěji způsobuje studené severovýchodní proudění.

Počasí ve střední Evropě ale většinou ovlivňuje rozsáhlá tlaková výše, která přináší slunečné bezesrážkové počasí.

Bílé Vánoce by pak zaručovala stejná situace, kterou jsme prožívali letos v polovině října - od severu proudil do střední Evropy studený vzduch a počasí ve střední Evropě ovlivňovala tlaková níže.