V Letech by mohla vyrůst replika baráku tábora i alej, část vepřína by mohla zůstat

ČTK ČTK
2. 3. 2018 17:49
Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Památník by měl obsahovat repliku původního baráku, stromovou alej, nebo mohylu s křížem.
Vepřín v Letech u Písku
Vepřín v Letech u Písku | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V památníku romského holokaustu v Letech u Písku by mohla stát replika původního baráku, stromová alej nebo mohyla s křížem. Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Zaznělo to na debatě pořádané organizací ROMEA spolu s Muzeem romské kultury v Praze. Další podobná akce bude na jaře přímo v Letech.

V klidné, pietní části areálu chtějí pozůstalí po obětech kamennou mohylu s křížem. "Máme představu, že tam, kde se dochovaly půdorysy staveb, by byly naznačeny kontrastním způsobem," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová. Počítá se také s alejí, kde by počet stromů symbolizoval počet obětí.

V místech současné správní budovy vepřína by měl být vstup do části s návštěvnickým centrem. Tam muzeum plánuje zřídit stálou expozici o romském holokaustu, vystaví i archeologické nálezy z tábora. Zůstat by mohla i některá ze současných budov.

"Když zbouráme prasečák úplně, tak to ztratí hrůzu toho, co tam komunisté postavili," řekl za pozůstalé Rudolf Murka. Podle dalších je důležité postavit repliku některého z původních baráků s původním vybavením a palandami.

Muzeum romské kultury by si mělo od firmy provozující vepřín převzít objekt na konci března, stále v něm prý zůstává asi tisícovka prasat. Pak vypíše tendr na demolici a rekultivaci objektů a odstranění ekologické zátěže.

Na demolici a rekultivaci padne 120 milionů

Podle Jaroslava Kolčavy z ministerstva kultury je na to vyčleněno zhruba 117 milionů korun a další milion eur přijde nejspíš z Norských fondů. Na demolice a rekultivace podle něj padne asi 120 milionů z těchto celkových přibližně 140 milionů korun.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.

Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Rada vlády pro národnostní menšiny podpořila v polovině února návrh na zařazení dne památky obětí romského holokaustu mezi významné dny v kalendáři. Odsoudila také výroky místopředsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a věznění se mohli volně pohybovat po okolí.

Později se omluvil za slova, že tábor nebyl oplocený. Řekl ale, že plot byl dřevěný a nikdo ho většinou nehlídal. Někteří poslanci navrhovali, aby byl za své výroky Okamura odvolán z postu místopředsedy sněmovny, bod ale neprošel na program. K tématu by měla být příští týden zvláštní schůze sněmovny.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy