V Letech by mohla vyrůst replika baráku tábora i alej, část vepřína by mohla zůstat

ČTK ČTK
2. 3. 2018 17:49
Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Památník by měl obsahovat repliku původního baráku, stromovou alej, nebo mohylu s křížem.
Vepřín v Letech u Písku
Vepřín v Letech u Písku | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V památníku romského holokaustu v Letech u Písku by mohla stát replika původního baráku, stromová alej nebo mohyla s křížem. Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Zaznělo to na debatě pořádané organizací ROMEA spolu s Muzeem romské kultury v Praze. Další podobná akce bude na jaře přímo v Letech.

V klidné, pietní části areálu chtějí pozůstalí po obětech kamennou mohylu s křížem. "Máme představu, že tam, kde se dochovaly půdorysy staveb, by byly naznačeny kontrastním způsobem," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová. Počítá se také s alejí, kde by počet stromů symbolizoval počet obětí.

V místech současné správní budovy vepřína by měl být vstup do části s návštěvnickým centrem. Tam muzeum plánuje zřídit stálou expozici o romském holokaustu, vystaví i archeologické nálezy z tábora. Zůstat by mohla i některá ze současných budov.

"Když zbouráme prasečák úplně, tak to ztratí hrůzu toho, co tam komunisté postavili," řekl za pozůstalé Rudolf Murka. Podle dalších je důležité postavit repliku některého z původních baráků s původním vybavením a palandami.

Muzeum romské kultury by si mělo od firmy provozující vepřín převzít objekt na konci března, stále v něm prý zůstává asi tisícovka prasat. Pak vypíše tendr na demolici a rekultivaci objektů a odstranění ekologické zátěže.

Na demolici a rekultivaci padne 120 milionů

Podle Jaroslava Kolčavy z ministerstva kultury je na to vyčleněno zhruba 117 milionů korun a další milion eur přijde nejspíš z Norských fondů. Na demolice a rekultivace podle něj padne asi 120 milionů z těchto celkových přibližně 140 milionů korun.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.

Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Rada vlády pro národnostní menšiny podpořila v polovině února návrh na zařazení dne památky obětí romského holokaustu mezi významné dny v kalendáři. Odsoudila také výroky místopředsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a věznění se mohli volně pohybovat po okolí.

Později se omluvil za slova, že tábor nebyl oplocený. Řekl ale, že plot byl dřevěný a nikdo ho většinou nehlídal. Někteří poslanci navrhovali, aby byl za své výroky Okamura odvolán z postu místopředsedy sněmovny, bod ale neprošel na program. K tématu by měla být příští týden zvláštní schůze sněmovny.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy