K památníku v Letech někdo položil prasečí hlavu. Chtějí nás vyprovokovat, říká romské muzeum

Lukáš Prchal Sandro Elčić, Lukáš Prchal
Aktualizováno 1. 3. 2018 22:10
Nechceme z toho dělat skandál a na takovou provokaci nebudeme reagovat, komentovalo čin Muzeum romské kultury, které památník spravuje.
Prasečí hlava, kterou kdosi položil k památníku v Letech.
Prasečí hlava, kterou kdosi položil k památníku v Letech. | Foto: Erik Švamberk

Písek - Neznámý člověk položil o víkendu k památníku v Letech, který připomíná oběti romského holokaustu, uříznutou prasečí hlavu. Muzeum romské kultury, které areál spravuje, případ označilo za provokaci.

"Nechceme z toho dělat skandál a na takovou provokaci nebudeme reagovat. Někdo nás chce zjevně vyprovokovat," řekl Aktuálně.cz vedoucí pietních míst muzea Luděk Strašák. Podle prezidenta Evropského antirasistického hnutí EGAM Benjamina Abtana je událost důsledkem nenávistných výroků zejména českého prezidenta a lídra české krajní pravice. 

Za nechutný rasistický útok a zneuctění pietního místa označil víkendovou událost mluvčí česko-romského občanského sdružení Konexe Miroslav Brož. Podle něj jde o důsledek nálad v české společnosti. "Když už ne přímo popírání, tak alespoň zpochybňování nebo bagatelizování romského holokaustu je v České republice rozšířeným fenoménem a vcelku mainstreamovým názorem," uvedl Brož večer v tiskovém prohlášení.

Prasečí hlavu umístil někdo o víkendu přímo k památníku romského holokaustu, který stojí nedaleko vepřína, na jehož místě se nacházel za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Táborem celkově prošlo 1309 registrovaných lidí, nejméně 326 jich zemřelo.

Strašák redakci řekl, že muzeum zatím kvůli incidentu policii neoslovilo. "Možná to uděláme v případě, že se to bude opakovat. Je to provokace někoho, kdo na sebe chce nejspíše upozornit nebo má problém s likvidací vepřína. Každopádně to vypovídá o vyspělosti těch, kteří tam tu hlavu umístili," dodává Strašák.

Jenže policii by případ mohl zajímat. Podle advokáta Miroslava Krutiny by pachatelé mohli být obviněni z hanobení národa, rasy nebo etnické skupiny. "Určitě to může být tak bráno vůči romské menšině, pro kterou je ten památník symbolem útrap druhé světové války a genocidy vůči nim," říká Krutina s tím, že jednotlivci za takový čin hrozí až dva roky vězení, skupině pak o rok více.

Zvrhlé, reagují politici

Politici čin odsoudili. "Znesvětit takto památku tisíců umučených a zavražděných je odporné. Vymyká se to mému chápání," reagoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který má na starosti i oblast lidských práv.

"Je to naprosto zvrhlé," sdělila Helena Langšádlová z TOP 09. Podle šéfa poslaneckého klubu lidovců Jana Bartoška dochází ke zpochybňování základních hodnot a k překrucování historie. "Toto je jeden z projevů někoho, komu toto hrubnutí veřejného prostoru přichází vhod. Odsuzuji toto jednání, stejně jako události, které k němu vedou, a zpochybňování holokaustu je jednou z nich," řekl.

Odkoupení vepřína v Letech na Písecku vyjednávalo postupně několik kabinetů. Nakonec se to podařilo až vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Stát za vepřín, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, zaplatí zhruba 450 milionů.

Vepřín bude v následujících letech zbourán a na jeho místě vyroste nový památník, který bude připomínat utrpení a smrt stovek Romů.

Utrpení lidí v koncentračním táboře v Letech v posledních týdnech zpochybnili někteří politici SPD. Předseda Tomio Okamura se za své výroky o tom, že tábor nebyl oplocený, omluvil. Poslanec Miloslav Rozner zase tábor označil za "neexistující pseudokoncentrák". Oba kvůli svým výrokům čelí trestním oznámením.

Prasečí hlava, kterou kdosi položil k památníku v Letech.
Prasečí hlava, kterou kdosi položil k památníku v Letech. | Foto: Cecílie Kutálková
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy