Vysoká cena za levná vejce. Slepice živoří na pár centimetrech, neznají denní světlo

Foto: Slepice v nouzi
Iva Bezděková
5. 9. 2019 5:30
Česká vajíčka jsou extrémně levná - deset let stojí stále stejně, i když platy vzrostly zhruba o třetinu. Levná jsou ale za cenu toho, že drtivá většina slepic se v tuzemsku chová v klecích, kde žijí na ploše zhruba o rozměru jednoho papíru A4. A to i přes kampaně ochránců zvířat v posledních měsících, které na tristní podmínky v drůbežárnách upozorňují. Přibývá ale lidí, kterým tento způsob zacházení s drůbeží vadí. Z velkochovů slepice odkupují a chovají je ve volném výběhu na svých zahrádkách.

Kamarádi mu začali říkat Oskar Schindler českých slepic. Petr Fridrich z Říčan v půlce srpna adoptoval dvanáct slepic z velkochovu, kde svůj dosavadní život trávily v klecích bez jediného paprsku denního světla. Teď se prohánějí celý den ve výběhu na zahradě a spát chodí do kurníku, který vypadá spíš jako dětský pokojíček - zdi zdobí torza dětské houpačky s obrázky slepic a na oknech visí záclonky. 

Zvířata si pořídil díky celorepublikovému projektu Slepice v nouzi - jeho organizátoři odkupují z velkochovů slepice, které už nesou méně vajec než mladá drůbež, a proto se velkochovatelům už nevyplatí. Zájemci o vlastní chov si je pak odkoupí za symbolický poplatek 40 korun.

"Mám z toho dvojí užitek. Zaprvé kvalitní vajíčka, zadruhé dobrý pocit, že jsem slepicím dopřál takový život, který jim byl po celá staletí přirozený," říká Petr Fridrich, kterému vadí, jak se dnes se slepicemi ve velkochovech zachází. 

Adoptované skupince slepic je zhruba čtrnáct měsíců a Petrovi snáší až deset vajec denně. Snazší cestou k vlastním vejcím by přitom bylo pořídit si takzvané kuřice - mladé, produktivní slepičky, které nesou denně více vajec. "I starší drůbež ale může být lidem užitečná, pokud se o ni hezky starají," doplňuje. 

Slepice si užívají volného pobytu na říčanské zahradě už zhruba dva týdny. V prvních dnech ale nebyly schopné ani pořádně samy chodit, jak měly přerostlé, až zakroucené pařátky. V přirozeném výběhu si je stále obrušují, v klecích velkochovů to dělat nemohou. 

Foto: Aktuálně.cz

Přirozeně hrabat na dvorku začaly zhruba až třetí den, kdy v nich převládly jejich přirozené instinkty. Stejné to bylo i s bidýlkem, které jim nový majitel připravil. Slepice totiž odpradávna sedají na co nejvyšší větev, aby byly chráněné před predátory. Ve velkochovech ale nemohou tento instinkt nijak uplatnit, jsou celé dny namačkané v klecích. "Trvalo jim zhruba tři dny, než se v nich tento pud probudil a vylezly na hřad," dodává Fridrich.

Desítky tisíc zachráněných slepic 

Projekt Slepice v nouzi funguje už pět let a za tu dobu pomohl zachránit desítky tisíc kusů drůbeže. "Rozvezeme zhruba 10 tisíc slepic ročně, pro další desetitisíce kusů posíláme lidi přímo do velkochovu. Poptávka lidí je ale mnohem větší, než můžeme zajistit," říká zakladatel projektu Petr Dobrý.

"Děláme to po volných chvílích jako dobrovolnickou činnost. Kdybychom chtěli uspokojit přání všech lidí, kteří se na nás obracejí, museli bychom se tomu věnovat profesionálně," poznamenává.

Procento takto zachráněných slepiček je ale malé. "Je nám jasné, že náš projekt je jen kapka v moři. Díky němu si ale lidé více uvědomují, v jak zubožených podmínkách slepice u nás žijí," říká Dobrý. 

Podíl chovů slepic v Česku.
Podíl chovů slepic v Česku. | Foto: Aktuálně.cz

V klecovém chovu slepic zaujímá Česko první příčky v Evropě. Z téměř pěti milionů slepic v Česku se jich chová zhruba 83 procent v klecích. Evropský průměr je přitom jen 50 procent a například ve Švédsku je v klecích pouze 11 procent drůbeže. V některých zemích, například v Lucembursku, je klecový chov úplně zakázaný. 

Češi chtějí levná vejce

"Čeští zákazníci si žádají co nejlevnější vajíčka a odběratelé se snaží těmto požadavkům vyhovět," říká Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie, která velkochovatele drůbeže zastřešuje.

Česko patří k zemím s nejnižší cenou vajec, průměrná cena je u nás třetí nejnižší v Evropské unii. "V EU stojí 100 kilogramů vajec v průměru 120,6 eura, Česko je hluboce pod tímto průměrem na částce 93,38 eura," uvádí Dlouhá.

Cena za 100 kg vajec v zemích EU.
Cena za 100 kg vajec v zemích EU. | Foto: Aktuálně.cz

Ceny vajíček přitom zůstávají už několik let na stejné úrovni. V roce 2010 stálo jedno konzumní vejce v průměru 1,60 koruny, letos je o desetník dražší. Průměrné mzdy se přitom za uvedenou dobu zvýšily o téměř 30 procent, výrazně také vzrostla cena energií nebo krmiv. 

"Pokud vejce stojí skoro stejně jako před deseti lety, tak je někde problém. Buď je to na úkor života slepic, nebo to pokrývají dotace, přičemž tedy všichni platíme z našich daní takové velkochovy," upozorňuje Petr Dobrý.

Klec, podestýlka, nebo volný výběh

Už dnes si mohou zákazníci ve většině supermarketů vybrat, jaké vajíčko si koupí - zda od slepice z klece, z podestýlky, či dokonce z volného chovu. Cenový rozdíl mezi vajíčkem od slepice držené celý život v kleci a od slepice, která žije v hale, je přitom kolem jedné koruny. 

Poté, co loni spolek ochránců zvířat Obraz zveřejnil drastické záběry z klecových chovů, vyvolalo to mezi obchodníky i chovateli velké pozdvižení. Letos v lednu se největší supermarkety v Česku dohodly, že od roku 2025 nebudou nabízet vajíčka z klecových chovů. Zavázaly se k tomu například řetězce Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland i Penny Market a internetoví prodejci Rohlík.cz nebo Košík.cz.

Životní prostor o velikosti papíru A4. Jak slepice snáší klecové chovy? | Video: OBRAZ - Obránci zvířat

Obchodní řetězce oznámily, že se budou snažit postupně navyšovat odběr vajec od nosnic na podestýlce, které žijí v mnohem přirozenějších podmínkách. Na podlaze mají z jedné třetiny podestýlku ze slámy, písku nebo hoblin a vejce snášejí do hnízd.  

"Změna má přijít už za pět let a nevím, zda se na ni čeští velkochovatelé vůbec připravují. V zahraničí se přesouvá chov z klecí do volnějších výběhů už dávno, protože po takových vajíčkách je větší poptávka. V Německu už dnes klecové vajíčko pomalu neprodáte - ne proto, že by to bylo zakázané, ale protože lidé taková vejce nechtějí kupovat," říká Dobrý.

Velkochovatelé ale tvrdí, že pokud obchodní řetězce budou trvat na závazku prodávat po roce 2025 halová vejce, poletí jejich cena nahoru a může hrozit i jejich nedostatek.

"Pokud by se u nás produkovala jen vejce z otevřených voliérových chovů, mohlo by klidně dojít ke skokovému zdražení vajec v obchodech. Jedno vejce by mohlo bez přehánění stát mezi pěti a deseti korunami," říká Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, která patří k největším chovatelům drůbeže u nás.

Podle Agrofertu sráží cenu českých vajec dovoz ze zahraničí, především z Polska. "Bohužel čeští producenti jsou vytlačováni zahraničními producenty, kteří sem často vyvážejí své přebytky za velmi nízké ceny," dodává Hanzelka.

Ochránci zvířat se ale nad takovými argumenty podivují. "České chovy se neustále obávají dovozu. Nyní mají šanci mít konkurenční výhodu, urychleně předělat klecové chovy a nabídnout řetězcům taková vejce, jaká již brzy budou vyžadovat," domnívá se Petr Dobrý z organizace Slepice v nouzi.

Video: Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie velkochovy hájí

V alternativních chovech slepic je víc parazitů, větší úhyn a menší snáška než v těch klecových, na podestýlce mají slepice větší stres, říká Dlouhá | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 14 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy