Přechod na bezklecový chov slepic se může prodražit. Investice přijdou na šest miliard korun

ČTK ČTK
26. 6. 2018 9:31
Chovatelé slepic nemusí stihnout přechod na bezklecové chovy do roku 2025. Mohlo by se tak stát, že na pultech budou česká vejce chybět.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Přechod na chov nosnic bez klecí by v Česku stál čtyři až šest miliard korun. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Řada chovů je podle ní z 60. let, musely by se tak předělávat nejen technologie chovu, ale třeba i ventilace, nebo by pro zachování produkce byla nutná stavba nových budov.

Většina obchodních řetězců v minulém týdnu po reportáži České televize uvedla, že plánuje prodávat po roce 2025 pouze vejce z neklecových chovů.

V ČR je 87,6 procenta nosnic v klecových chovech, v celé EU podle Dlouhé 53,1 procenta nosnic. Podle Dlouhé nemají čeští drůbežáři na modernizaci dostatek peněz, náklady na výrobu jednoho vejce jsou podle ní kolem 1,6 koruny u klecového chovu, u voliér o 30 haléřů více. "Řetězce je ale vykupují s rozdílem zhruba 0,15 Kč," dodala. Prodej vajec z voliér se tak podle ní drůbežářům nevyplácí.

Pokud by řetězce skutečně odmítaly kupovat po roce 2025 vejce z klecových chovů, bude podle ní na pultech nedostatek českých vajec. Výrobci podle ní na nové systémy přejít nestihnou, už kvůli tomu, že investovali před rokem 2012 do tzv. obohacených klecí, neobohacené menší klece byly tehdy zakázány v celé EU. Tehdy před Velikonocemi stálo kvůli nedostatku vajec jedno až šest korun.

"Chovatelé nosnic byli před více než sedmi lety postaveni před rozhodnutí vybrat vhodné systémy pro chov nosnic. Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v ČR budou převážně využívány obohacené klecové technologie," dodala.

Podle prorektorky Martiny Lichovníkové z Ústavu chovu a šlechtění zvířat agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně výrobci na jiné typy chovu plošně přejít nestihnou. Už teď podle ní mohou řetězce brát více vajec z neklecových chovů, nemají však o ně zájem, protože spotřebitelé nechtějí platit vyšší cenu.

Obyvatelé evropských států, které přistoupily k zákazu chovu v klecích, jako je Německo, Belgie nebo Velká Británie, mají podle ní vysokou životní úroveň a kupní sílu. Naopak ve Španělsku, Polsku nebo na Slovensku jsou běžné klecové chovy. "Všichni mají klece, protože to vejce je levné," uzavřela.

Spolek Obraz zveřejnil prostřednictvím reportáže České televize v minulém týdnu záběry ze čtyř klecových českých chovů, ve kterých byly slepice odrané z peří, namačkané v malých klecích a byly tam i kusy, které podmínky chovu nepřežily.

Většina obchodních řetězců poté ohlásila, že většinou nejpozději do roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů. Jde o Lidl, Globus, Kaufland, Penny Market a Billu, již dříve se k tomu zavázaly Ahold a Tesco.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy