Orlík nevyhovuje normám. Čeká ho úprava hráze, aby vydržel i desetitisíciletou vodu

Foto: Povodí Vltavy
Jakub Heller Jakub Heller
10. 12. 2018 11:22
Největší česká přehrada dostane nový bezpečnostní přeliv. Povodí Vltavy chce do srpna příštího roku vybrat stavitele a začít s úpravami, díky kterým by měl Orlík ustát i desetitisíciletou vodu. Neměla by se pak už opakovat situace z roku 2002, kdy povodeň způsobila na vodním díle nemalé škody. Říční správce se tak snaží připravit na čím dál extrémnější vrtochy počasí způsobené globálním oteplováním.

O nutnosti vylepšení orlické přehrady se mluví už mnoho let. Ví se totiž, že nevyhovuje platné normě o bezpečnosti vodních děl při povodních. Zejména proto, že v padesátých letech platily zcela jiné představy o tom, co by měly české přehrady zvládat, a podle toho byly také navrženy. S překotnými klimatickými změnami, jaké zažíváme v posledních desetiletích, však tehdejší inženýři nepočítali.

Stoletou povodeň v roce 2002 i desetiletou o jedenáct let později orlická přehrada s úspěchem přestála, ač ji ta první značně poškodila právě proto, že do přehrady přitékalo více vody, než zvládla převést dál.

"Došlo k vzestupu hladiny o 1,57 metru nad maximální hladinu. Voda se začala přelévat přes pochozí plochy na hrázi a tekla stavebními částmi lodních výtahů, revizními štolami a šachtami a rovněž větracími otvory," říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Voda tehdy uvnitř hráze poškodila, co mohla - měřicí a čerpací techniku i vodní elektrárnu společnosti ČEZ. "Stabilita hráze nicméně ohrožena nebyla," dodává Roldán. Se silnější živelnou katastrofou by však už mohla mít přehrada větší problémy a v krajním případě by mohlo dojít k jejímu přelití či protržení, a tedy i k ohrožení těch, kdo bydlí v okolí Vltavy pod ní.

Právě toto riziko má odstranit zcela nový bezpečnostní přeliv, kterým by odtékala přebytečná voda. Vzniknout má vedle přehrady mimo její stávající těleso, na vrchu se skládat ze tří přelivných polí a pod hrází pak vyústit do velkého betonového koryta. Díky přelivu by přehrada měla zvládnout i příchod desetitisícileté vody.

"Úprava přehrady nás před desetitisíciletou povodní přímo neochrání, ale zajistí, že vlastní vodní dílo takovou povodeň ustojí a tím nám samozřejmě bude pomáhat s jejím zvládnutím," uvedl už dříve pro Českou televizi ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Na tisíciletou vodu v roce 2002 nebyla přehrada připravená

Orlická přehrada už samozřejmě přelivy má od chvíle, kdy byla navržena. Těmi současnými však v plné zátěži může protékat jen přibližně 2100 kubíků vody za sekundu, zatímco už při povodních v roce 2002 se přehradou řinulo o tisíc kubíků vody za sekundu více. Desetitisíciletá povodeň má v kulminaci až 5300 kubíků za sekundu.

Stoletá, tisíciletá a desetitisíciletá voda

Označení desetitisíciletá voda neznamená, že musí být mezi povodněmi stejně velké intenzity nutně deset tisíc let. To stejné platí i u slabších povodní. Zjednodušeně se dá říct, že například u stoleté vody očekáváme, že k ní za tisíc let dojde přibližně desetkrát. Nikdo ale neví přesně kdy a v jakém časovém rozmezí se záplavy objeví. Jde o obecné pravidlo, nicméně ze zkušenosti platí, že se velké povodně často vyskytují několikrát za sebou.

"Přehrady byly v padesátých letech budovány na jiné povodně, než s jakými se potýkáme dnes. Teď je trend takový, že máme čím dál tím více extrémních povodní, které střídá sucho. Tehdy to bylo jiné," dodal Kubala.

Stavba bezpečnostního přelivu vyjde podle odhadů asi na 830 milionů korun. Letos v září na ni získalo Povodí Vltavy stavební povolení a do srpna příštího roku chce vybrat dodavatele stavby. Ten by měl svou práci dokončit do roku 2021. Po dobu stavebních prací se nedá vyloučit snížení hladiny ve vodní nádrži, ale Povodí Vltavy ujišťuje, že rekreační sezonu opravy nenaruší. Zhruba rok také bude uzavřena silnice, která vede po koruně hráze. Ve spolupráci s úřady budou zajištěny objízdné trasy. 

Přípravy projektu začaly už v roce 2005. Na jeho urychlení se však upřela pozornost zejména v loňském roce, kdy americké úřady nařídily okamžitou evakuaci téměř dvou set tisíc lidí u jezera Oroville v Kalifornii. Tam při pokusu upustit záplavovou vodu nouzovým přelivem došlo k jeho poškození a reálně hrozilo protržení hráze. Šlo tak o názornou ukázku toho, jak nebezpečné může být, když vodní dílo přestane zvládat svou práci. 

Přehrada u jezera Oroville v Kalifornii
Přehrada u jezera Oroville v Kalifornii | Foto: Reuters

Zahraniční zkušenosti navíc ukázaly, že se podcenění situace může také hrubě nevyplatit. Opravy přehrady u jezera Oroville po opadnutí vody vyčíslily americké úřady na více než 25 miliard korun. Je ale pravdou, že jde o mnohem větší stavbu, než jakou je Orlík.

Povodí Vltavy zrenovuje i lodní výtah

Výstavba nového přelivu navíc není jediná změna, která Orlík čeká. V druhé polovině příštího roku začne také rekonstrukce zdejšího lodního výtahu, který snáší lodě z vršku přehrady a zase zpět. Dnes se na něj vejdou jen menší lodě, po úpravě se jeho nosnost zvýší ze současných 3,1 tuny na 6,6 tuny. 

"Akce je plánována tak, aby nedocházelo k omezení přepravy plavidel při výstavbě, neboť práce by měly být realizovány vždy v zimní plavební odstávce," dodává Roldán. 

Betonová hráz orlické přehrady je dlouhá 450 metrů a v koruně dosahuje výšky 91 metrů. Je to největší, nejvyšší a nejmohutnější české vodní dílo. Byla vybudována v letech 1954 až 1961 a nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Přemýšlelo se i nad tím nechat Orlík zcela vypustit

Od roku 2014 Povodí Vltavy zvažovalo, jak vylepšit kapacitu Vltavské kaskády pro případ povodní. Jednou ze zamýšlených variant bylo i to, že by byla orlická přehrada vypuštěna a sloužila jako suchý poldr.

Nakonec však správce zvolil mírnější opatření. "Byla vybraná varianta, která navrhovala navýšit retenční prostor vodní nádrže Orlík o 32 milionů kubíků a tím zvýšit jeho odolnost proti povodním," uzavírá Roldán. 

Kamera natočila vodu tekoucí přes nouzový přepad na přehradě v Oroville | Video: California DWR
 

Právě se děje

před 33 minutami

Florbalistky Švédska zdolaly v semifinále MS Finsko 5:4

Švédské florbalistky zdolaly na mistrovství světa v Neuchatelu Finsko 5:4 a v neděli od 16:30 budou bojovat o zisk sedmého zlata za sebou. Ve finále čeká osminásobné vítězky z minulých 11 šampionátů úspěšnější ze souboje mezi českou reprezentací a domácím Švýcarskem, který začne v 17:45.

Finky, které nastoupily stejně jako ve čtvrtfinále bez nemocné opory Veery Kauppiové, dvakrát v utkání dotáhly ztrátu, poprvé i dvoubrankovou. V čase 53:58 rozhodla reprízu finále z uplynulých čtyř mistrovství světa druhým gólem v utkání Emelie Wibronová. Švédky vyhrály 37. duel za sebou od porážky s Finskem 1:2 v základní skupině v roce 2007 ve Frederikshavnu.

Švédky na přelomu první a druhé třetiny získaly vedení 2:0 díky Wibronové a Bobergové. Na snížení Kippiläové odpověděla v polovině utkání z úniku Gustafssonová, ale Finky během 14 sekund mezi 33. a 34. minutou vyrovnaly díky Saariové a Ooně Kauppiové.

Úřadujícím šampionkám vrátila vedení 78 sekund před koncem druhé třetiny při signalizovaném vyloučení Delgadová Johanssonová. Finky se opět dotáhly v polovině závěrečného dějství díky Ooně Kauppiové. Favoritky ale slavily díky podařené střele Wibronové, v závěru při tlaku soupeřek a dlouhé finské power play odolaly díky brankářce Hillové.

Další zprávy