Brno - Jeden z nejznámějších restitučních sporů - o mobiliář východočeského zámku Opočno - mohou do značné míry rozhodnout odpovědi na tři otázky, které v Česku dosud nikdo jasně nevyložil.

Co je nacistická rasová diskriminace? Na jaké skupiny obyvatel se vztahovala? Kdo má tak nárok na vracení majetku?

To bude nyní řešit Ústavní soud. Dostal  totiž z pardubického okresního soudu návrh, aby zrušil vlastní nálezy, které rasovou persekuci vysvětlují.

O vydání mobiliáře ze zámku Opočno na Rychnovsku usilují potomci rodu Coloredo Mansfeld. Tvrdí, že o zámek a jeho vybavení přišli kvůli rasové persekuci ze strany nacistů.

Spor o Opočno

Proti sobě však stojí dva výklady Ústavního soudu, které si navzájem odporují.

Podle toho prvního z roku 1994  se nacistická rasová persekuce nevztahuje jenom na ty, které postihly rasové norimberské zákony. Tedy zákony o říšském občanství a na ochranu německé krve a německé cti namířené především proti Židům.

„Rasová diskriminace za trvání Třetí říše postihovala mnohem větší skupinu (skupiny) lidí než jen těch, kteří byli postiženi rasovými norimberskými zákony," uvedli v nálezu v roce 1994 ústavní soudci. Takový výklad by náhravál Mansfeldům.

O deset let později právě v případě sporu Colorado Mansfeldů rozhodli ústavní soudci jinak.

Pro Židy nebo i ostatní?

Potvrdili, že konfiskační praxe německých úřadů v době okupace Československé republiky byla protiprávní a zločinná a že postihovala příslušníky mnoha národů včetně národa českého.

Ale výjimka, podle které mohli majetek získat oběti rasové persekuce, byla podle soudců přijata k odčinění těch nejhorších křivd páchaných na Židech.

„Rozsah a intenzita těchto křivd je zcela mimořádná," uvedli ústavní soudci. Ti také odmítli argumenty Nejvyššího soudu, podle kterého by omezení obětí rasové persekuce jenom na určitou skupinu lidí bylo v rozporu s mezinárodními úmluvami.

„Ústavní soud zastává názor, že pojem rasová perzekuce je třeba pro účely restituční interpretovat tak, že zahrnuje pouze nejkřiklavější formy rasismu, páchané zejména formou holocaustu, nikoliv však jiné formy perzekuce z důvodů národnostních," uvedli v nálezu soudci.