Praha - Blíží se druhá největší obměna Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za deset let jeho existence. V prosinci končí mandát Emilii Benešové, Michalu Uhlovi a Lukáši Jelínkovi, trojici radních, kteří stáli za výraznou změnou kurzu ústavu v roce 2013.
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů
Rada má dle zákona sedm členů volených Senátem. Jednoho navrhuje prezident, dva Poslanecká sněmovna, čtyři občanská sdružení zabývající se historií, výchovou či odbojem. Mandát radního je pětiletý. Nyní se budou volit tři z nominantů občanských sdružení, čtvrtému mandát ještě nevypršel.
Do kompetencí rady spadá mj. určování metod práce a organizačního řádu ústavu, volba a odvolání ředitele ústavu či stanovení ročního plánu činnosti instituce.
Ke třem zbývajícím radním přibudou tři jména z těch, která do 16. listopadu dorazí do Senátu. Navrhnou je občanská sdružení. Rada má sice mít sedm členů, ale nominace za prezidenta republiky je prázdná od lednového úmrtí Naděždy Kavalírové. Po neúspěchu s prosazováním Lenky Procházkové a Karla Srpa se prezident Miloš Zeman další jméno navrhnout nechystá.
Benešová, Jelínek a Uhl v roce 2013, krátce po svém zvolení, spojili síly s dvěma dalšími radními Petruškou Šustrovou a Janem Burešem a přes odpor zbývající radní a první předsedkyně rady Naděždy Kavalírové sesadili z postu ředitele ústavu Daniela Hermana.
Ústav, který má zejména zkoumat období nacistické a komunistické totality na českém území, se tehdy stal bojištěm. Lidé blízcí původní koncepci ústavu vytýkají "pohermanovské" garnituře nevýkonnost a rezignaci na důkladné bádání zejména v činnosti represivních složek komunistického režimu. Vedení ústavu to odmítá, spor trvá dodnes.
Už ne pod taktovkou ČSSD
Benešová, Uhl a Jelínek se stali členy rady ústavu v roce 2012, krátce po senátních volbách. Horní komoru parlamentu tehdy ovládla ČSSD, se 46 z 81 senátorů měli sociální demokraté volbu radních zcela ve své režii.
Bylo to zajímavé i proto, že právě sociální demokraté kladli zrodu ústavu tuhý odpor a v roce 2008 se pokusili vznik badatelské instituce zarazit dokonce i u Ústavního soudu.
Teď jsou ale poměry v horní komoře parlamentu jiné. ČSSD má pětadvacet senátorů, klub KDU-ČSL a nezávislých šestnáct, STAN jedenáct, ODS deset a ANO šest. Pět členů horní komory tvoří prozemanovský Klub nezávislých senátorů, sedm je nezařazených. Pro volbu nových radních tak bude třeba hledat shodu.
Spisovatel, chartista, exposlanec i otec zakladatel
Jedním ze zvučných jmen, o nichž budou senátoři hlasovat, je ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, kterého do rady navrhuje Akademie věd. "Motivuje mě především snaha o ještě větší důraz na bádání o dvou totalitách, které nás ve 20. století postihly, a snaha dostat výsledky tohoto bádání do škol a směrem k veřejnosti," řekl Aktuálně.cz Padevět.
Nezisková organizace Post Bellum zase navrhuje Daniela Kroupu, signatáře Charty 77, někdejšího aktivního politika a vysokoškolského pedagoga.
S nominací od občanského sdružení Paměť se chce o zvolení ucházet exsenátor za ODS Jiří Liška, jeden z "otců zakladatelů" Ústavu pro studium totalitních režimů. Při zmíněném sporu u Ústavního soudu právě Liška ústav proti sociálním demokratům hájil.
"Je to problematika, která je mi blízká. A také mám pocit, že v ústavu nyní ne všechno jde tak, jak jsme si před lety představovali," říká ke své motivaci kandidovat. "Volba radních v roce 2012 vycházela z předsevzetí sociálních demokratů a komunistů, kteří původně chtěli ústav po vítězných volbách zrušit. Poměry v Senátu se ale za těch pět let změnily," věří Liška, že za nynějšího rozložení sil má naději.
Profesní motivaci stát se radním má i historik Jiří Junek, bývalý poslanec za KDU-ČSL a ředitel muzea ve Vysokém Mýtě. "Zabývám se problematikou 20. století, rád bych se toho účastnil a podílel se na tom z profesního hlediska," řekl Aktuálně.cz Junek, kterého má nominovat Sdružení válečných veteránů.
Ze tří končících radních bude obhajovat jeden nebo dva
Z končících radních se chce nové volby najisto účastnit zatím jen politolog Lukáš Jelínek, kterého minule do rady vyslala Masarykova demokratická akademie. "Připadá mi vhodné pokusit se obhájit to, co jsem jako člen rady dělal v předchozím funkčním období," říká Jelínek s tím, že jeho kandidatura "je na 99 procent".
Obhajovat post naopak nebude sociolog Michal Uhl. Ten podle svých slov od začátku zamýšlel své působení v ústavu jako "jednomandátové", aby byl zcela svobodný v rozhodování a nemusel se zaobírat úvahami, pro co hlasovat a pro co ne. "Teď už tam typově patří jiní lidé než já, lidé s akademickým backgroundem, lidé, kteří se vyznají v archivnictví," říká.
Šéfka Národního archivu Emilie Benešová se ještě nerozhodla. Záleží to podle ní na tom, zda ji znovu osloví s nabídkou nominace Česká archivní společnost.
Nominací ale patrně bude mnoho, okruh navrhovatelů je totiž široký. Před pěti lety navrhla občanská sdružení celkem 33 jmen. Své nominanty zřejmě budou mít i Československá obec legionářská a Konfederace politických vězňů. Naopak Český svaz bojovníků za svobodu nikoho do rady vysílat neplánuje.
