Brno - Stížnost 30 senátorů na zrušení části amnestie projedná Ústavní soud v plénu.

Vedení soudu o tom rozhodlo v úterý s tím, že jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem.

Spis byl přidělený soudci-zpravodaji Vladimíru Kůrkovi, řekl ČTK mluvčí soudu Vlastimil Göttinger. Zatím se neví, zda soud vyhoví žádosti senátorů na přednostní vyřízení stížnosti.

Senátoři nesouhlasí s rozsahem amnestie, kterou prezident Václav Klaus vyhlásil na Nový rok. Návrh směřuje jen proti té části amnestie, která zastavila delší než osmiletá trestní stíhání, u nichž hrozí nejvýše desetileté vězení.

Je založen na tom, že tato amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků.

Jak již psal pondělní deník Insider, senátoři uvedli, že mezi klíčové argumenty, že rozhodnutí o amnestii je právní předpis, patří připomínka verdiktu z podzimu 2009, kdy Ústavní soud zrušil na návrh poslance Melčáka prezidentovo rozhodnutí vyhlásit předčasné parlamentní volby.

Poslanec Miloš Melčák si v roce 2009 stěžoval, že prezident vyhlásil předčasné volby podle narychlo schváleného ústavního zákona. Ústavní soudci mu tehdy dali za pravdu, že předčasné volby poškodí jeho právo vykonávat čtyřletou poslaneckou funkci. Nevadilo jim přitom, že prezident volby nevyhlašuje zákonem.
 
Stejné to je v případě amnestie, dokazují právníci v čele s Hanou Marvanovou v první polovině senátorského návrhu na zrušení druhého článku.
 
Vypočítávají celkem čtyři základní vlastnosti, které amnestie sdílí s ostatními právními předpisy. Především je „závazná" a stává se součástí právního řádu. Vedle toho vykazuje „formální určitost", protože se zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za třetí se netýká jednotlivých případů, ale vymezuje pouze "obecně", koho se týká. Nakonec je amnestie "vynutitelná" a soudy se podle ní musí řídit.