Praha - Před třemi lety, krátce po poledni 24. února 2015, vešel třiašedesátiletý muž do uherskobrodské restaurace Družba, vytáhl legálně drženou samonabíjecí pistoli a revolver a začal střílet do hostů.
Nejtragičtější útok tohoto druhu v Česku měl osm obětí, nakonec se zastřelil i sám útočník. Stát kvůli tomu rozšířil pravomoci policie i lékařů.
Policisté například mohou zabavit zbraň předběžně, pokud někoho posílají na mimořádnou zdravotní prohlídku. "V loňském roce jsme k takovémuto zadržení zbraní přistoupili devětkrát," říká vrchní inspektor Petr Jaroš ze zlínského krajského policejního ředitelství. Ze stejného kraje, kde leží i Uherský Brod.
Policisté podle Jaroše evidovali například případ muže z Uherskohradišťska, který hrozil, že se zastřelí. "Rodinní příslušníci se svěřili praktickému lékaři, který nám sdělil podezření na akutní špatný zdravotní stav a na skutečnost, že je v zájmu muže zadržet jeho legálně držené zbraně v době co možná nejkratší. Ještě týž den byly zbraně uloženy ve skladu policie," řekl pro Aktuálně.cz Jaroš.
"Informace o možných zdravotních problémech držitele zbraní přicházejí od lékařů, od rodinných příslušníků dané osoby i z vlastní činnosti policie," říká mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Policejní prezidium nicméně celostátní přesnou evidenci počtu předběžně zabavených zbraní nevede.
Změny přímo podnítilo dění před masakrem v restauraci
Přijaté změny vycházely ze sledu událostí v Uherském Brodě. Střelec byl už před osudovým dnem známý jako problematický a duševně nestabilní muž, jehož přestupky se opakovaně zabývala městská policie.
"Lidé z jeho okolí se obrátili na policii s informacemi o jeho stavu a s návrhem na odebrání zbrojního průkazu. Policie využila tehdejší zákonné možnosti a vyzvala ho, aby se dostavil k mimořádné zdravotní prohlídce, která měla určit jeho způsobilost k držení zbraní a nakládání s nimi. Muž se však k lékaři nedostavil a místo toho spáchal svůj čin," připomíná David Karásek, mluvčí sdružení držitelů zbraní Lex.
Právě v rámci následné novely zákona o zbraních získala policie možnost předběžně odebrat zbraň člověku "důvodně podezřelému" z toho, že se jeho zdravotní stav změnil natolik, že by se zbraní mohl být nebezpečný sobě nebo svému okolí. Prohlídka, na kterou je nově deset dnů místo měsíce, pak určí, zda své zbraně dostane zpět.
Karásek připomíná ještě dvě další změny: lékaři, tedy i specialisté, získali oprávnění zjišťovat u policie, zda člověk, jehož zdravotní stav se jim nezdá, je držitelem zbrojního průkazu. Pokud zjistí, že ano, případně to vědí z jiného zdroje, jsou povinní kontaktovat lékaře, u kterého je držitel registrovaný, a informovat ho.
"Pokud má navíc lékař podezření, že by držitel mohl být kvůli svému zdravotnímu stavu nebezpečný, je povinen o tom informovat i policii," dodává Karásek. Policie pak může spolu s vyžádáním mimořádné zdravotní prohlídky předběžně zadržet zbraně držitele.
V říjnu 2016 se navíc spustila evidence přestupků, do níž má policie dálkový přístup, a může tak sledovat spolehlivost jednotlivých držitelů zbraní.
Sdružení Lex hodnotí změny jako správné. "Místo co největších, ale nepromyšlených omezení, jaká vznikají, když se jedná pod emotivním tlakem, došlo k důkladnému vyšetření situace, podrobné analýze shromážděných dat, identifikaci problému a z pohledu práv občanů šetrné nápravě nedostatku," říká Karásek.
Nápady, které nevyšly: méně střelců, více práv obcím
Zdaleka ne všechny nápady, které po útoku v Uherském Brodě politici přetřásali, se dostaly do praxe. A nejde jen o zavedení psychotestů, které je evergreenem debat o zákonném vymezení držení zbraní.
Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec například krátce po útoku uvedl, že v Česku je příliš mnoho držitelů zbraní. Nakonec ale nepodnikl žádné kroky k omezení počtu českých střelců, naopak se o dva roky později sám fotil s puškou, když usiloval o prosazení práva na nošení zbraně do ústavy.
Nenaplnila se také Chovancem deklarovaná ambice, aby každý kraj měl svoji policejní zásahovku. Sešlo i z nápadu, že by obce získaly právo mluvit do toho, kdo bude mít zbrojní průkaz, stejně jako z navrhované povinnosti lékařů zjišťovat, zda cizí člověk, který jim přijde nezpůsobilý, není náhodou držitelem zbrojního pasu.
V České republice je přibližně 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a 750 tisíc zbraní všech skupin - tedy sběratelských, pro sportovní, lovecké a myslivecké účely, pro výkon zaměstnání a pro ochranu života, zdraví a majetku.
