reklama
 
 

Tisíce maturantů prošly testem kvality. Závěr překvapil

6. 11. 2009
Foto: Jan Langer
Pracovníci Scia po 11 letech otestovali maturanty, jejich úroveň prý neklesá

Praha - Úroveň českých maturantů se nesnižuje. Ba naopak.

Ačkoliv se počty středoškoláků s maturitou každým rokem rozrůstají, není to na úkor kvality.

S takovým zjištěním přišla společnost Scio.

Pracovníci Scia letos znovu otestovali téměř pět tisíc končících středoškoláků z češtiny, cizího jazyka, matematiky a studijních předpokladů. Rozdali jim naprosto stejné testy, které vyplňovali maturanti přesně před jedenácti lety. A výsledky porovnali.

Vyplývá z nich, že celková úroveň maturantů se za posledních jedenáct let prakticky nezměnila. V češtině si maturanti vedli velmi podobně, znalosti angličtiny se dokonce viditelně zlepšily. Hůř dopadla jen matematika.

"Pokud jde o matematiku, k horším výsledkům přispívá s velkou pravděpodobností to, že do maturitních oborů nastupuje vyšší podíl populace, který nemá pro zvládání matematiky potřebné předpoklady. Děti se navíc naučily používat počítače a kalkulačky a bojí se práce s čísly," pokouší se o vysvětlení ředitel společnosti Ondřej Šteffl.

Blog Ondřeje Šteffla: Maturanti nejsou horší, než bývali (zatím) 

O matematiku podle něj zřejmě klesá i zájem, s tím souvisí menší počet vyučovacích hodin předmětu ve školách.

"Celkově jsou ale výsledky testů v rozporu se všeobecným přesvědčením, že kvalita škol a zejména maturantů v poslední době silně upadá," zhodnotil Štefl.

Maturanti

Sonda maturant

  • Poprvé se uskutečnila v roce 1998, tehdy se jí účastnilo 3300 žáků.
  • Podruhé se uskutečnila v roce 2009 a testovalo se 4800 žáků.

Výsledky

  • Čeština - výsledky se prakticky nezměnily. Z podrobnější analýzy testů vyplývá malý posun směrem od znalostního (encyklopedického) pojetí literatury k obecnějším znalostem a k práci s textem.
  • Cizí jazyk - připravenost žáků se zlepšila.
  • Obecné studijní předpoklady - zvýšený podíl maturantů v populačním ročníku by se měl projevit zhoršením, zlepšení je tak nad očekáváním.
  • Matematika - výsledky žáků v matematice se za jedenáct let celkově zhoršily.

Zdroj: SCIO

Výsledky jsou stabilní i přesto, že střední školy přijímají oproti roku 1998 o 26 procent větší podíl uchazečů a že na gymnáziích je podíl z populačního ročníku dokonce o 44 procent větší.

"Zda je to výsledkem lepší práce škol, působením nových médií (internet) či jde o vliv změny vzdělanostní struktury rodičů, zatím nevíme. Pravděpodobně se na tom podílejí tyto, ale i další vlivy," uvažuje Štefl.

Šťastný student

České univerzity přesto s úrovní středoškoláků spokojené nejsou. Stěžují si školy humanitní i technické.

"Pokud mám mluvit za sebe a za naše zkušenosti, ukazuje se to, co jsme předvídali a před čím jsme už v devadesátých letech varovali: Dochází k poklesu znalostí absolventů středních škol. A to nejen v oblasti dovedností a znalostí, ale i v tom, jak studenti dokážou pracovat intelektuálně s poznatky," řekl prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech.

Situaci by podle něj měla vyřešit skutečná reforma školství. "Ta dnešní jen stanovila několik základních cílů, například že má student umět komunikovat s druhými a být šťastný," zhodnotil Štech.

Děsivé znalosti z matematiky

Ještě tvrdší slova vycházejí z úst prorektora Českého vysokého učení technického Jaroslava Kuby. Orientace maturantů v matematice a fyzice není podle něj vůbec dobrá.

"Se zhoršením znalosti uchazečů máme problém na celé technice. Výjimkou je snad jen architektura, kde jsou na studenty trochu jiné požadavky," tvrdil ČTK Kuba.

V minulosti byla podle něj středoškolská výuka daleko náročnější a studenti vycházeli ze škol připravenější. "Kvůli klesající populační křivce ale dnes školy přijímají i horší žáky," hodnotí Kuba. Svou roli hraje podle něj také to, že ve středním školství ustupují přírodní vědy těm humanitním.

Vysokoškolák s IQ 90

Podle Šteffla je ale problém úplně jinde: Maturanti jsou na tom stejně, na vysoké školy jen míří daleko více lidí. Jejich počet se za posledních patnáct let až ztrojnásobil. Ke studiu se tak dostávají i ti, co by dříve končili na učilištích.

"Na začátku devadesátých let se dostalo ke studiu na vysoké škole 19 procent populace, dnes je to 58 procent. Pokud to převedeme na IQ, loni přicházeli na některé vysoké školy lidé, jejichž inteligence se pohybovala kolem 90. Průměr je přitom 100. Jsou to lidé daleko méně vybavení," shrnul Štefl.

Učitel se bude muset změnit

Situace na školách by se přesto měla změnit. Alespoň podle pedagogické psycholožky Ivany Obručové. Jinak se úroveň maturantů snižovat bude.

"Školy by měly pružněji reagovat na razantní změny ve společnosti. Děti jsou dnes jiné, méně soustředěné, jsou zvyklé na rychlé životní tempo, na počítače a další podněty. A ve škole přes různé první vlaštovky alternativních přístupů a komunikace se žáky pořád přetrvává ta frontální výuka, kdy učitel stojí před tabulí a děti mají držet pusu a poslouchat," hodnotí Obručová.

Děti, které přijdou za pár let, přitom budou ještě samostatnější a "rychlejší". Od učitelů budou požadovat daleko větší kreativitu a prostor. "Rozhodně nebudou chtít, aby se jim do hlavy ládovalo množství informací, které spolu nesouvisejí. Pokud je učitel nezaujme, neuspěje," uzavřela Obručová.

autor: Veronika Rodriguez | 6. 11. 2009

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama