Praha - I kdyby dnes mráz nesestoupil až k minus třiceti stupňům, pohybuje se letošní zima mimo dlouhodobé standardy.
Teploty jsou v lednu hluboko pod průměrem - od začátku měsíce v Praze teplota vzduchu vystoupila pouze třikrát nad bod mrazu.
A vedle toho vyniká i další parametr: doba, po kterou v nížinách leží souvislá sněhová pokrývka. Sníh je tu od 8. ledna a prozatím to vypadá, že nejméně do 8. února roztávat nebude.
Letošní leden bude srážkově výrazně nadprůměrný, naopak chudý na délku slunečního svitu.
Zesláblo Slunce?
V této souvislosti klimatologové upozorňují na to, že bychom mohli být svědky osmdesátiletého slunečního cyklu, v němž se objevuje pokles intenzity slunečního svitu.
Právě na jeho základě si vysvětlují dlouhé a tuhé zimy ve střední Evropě.
Experti upozorňují, že po jediné silnější zimě nelze dělat stoprocentní závěry. Ale podle klimatologa Jiřího Svobody se dá zatím letošní zima co do teplot a sněhu nejlépe srovnávat s rokem 1929/30 a pak také se zimou v roce 1840.
Nejznámější sluneční cyklus je přitom jedenáctiletý - je pozorován na základě slunečních skvrn v závislosti na magnetických projevech na Slunci a slunečním větru. Například solární slunečné maximum bylo v roce 2001, kdy bylo na Slunci pozorováno více slunečních skvrn.
Začalo to ztepla
Letošní meteorologická zima (počítá se od 1. prosince 2009) přitom začala velmi mírně.
Prosinec nevynikal výraznou teplotní ani srážkovou odchylkou od dlouhodobého normálu - průměrná prosincová teplota 2009 se v pražském Klementinu pohybovala na 1,37 °C.
Z porovnání dlouhodobých normálů se ukazuje, že takový začátek zimy je v posledních letech tradiční.
Dvousetletý teplotní normál zaznamenaný podle měření v pražském Klementinu činí totiž 0,7 °C, zatímco třicetiletý normál je 1,7 °C.
Tato čísla přesně ukazují, že v posledních mnoha letech jsou prosince teplé.
