Brno – České úřady nesmí zakázat vstup do země uprchlíkům, kteří se snaží získat ochranu před pronásledováním v tuzemsku poté, co se svou žádostí neuspěli v jiné evropské zemi.
Uprchlík ze Sýrie, který se nedobrovolně a bez vyřízené žádosti o mezinárodní ochranu musel vrátit ze Švédska do České republiky, tak u Nejvyššího správního soudu dosáhl precedenčního verdiktu, podle kterého se budou posuzovat všechny podobné případy.
U uprchlíků, kteří odešli z Česka, nestihli si vyřídit ochranu v jiné evropské zemi a byli vráceni na letiště v Ruzyni, tak musí úřady dodržovat jejich práva. "Mezi tato práva patří i právo pobývat na území České republiky a nebýt omezen na osobní svobodě," rozhodl Nejvyšší správní soud.
Fakta případu syrského uprchlíka jsou následující. Muž kurdské národnosti, který utíkal před válečným stavem a pronásledováním v Sýrii, získal v Česku podobně jako další azylanti krátkodobá víza umožňující mu pohyb ve všech státech schengenského systému. Muž odletěl z Česka do Švédska, kde požádal o mezinárodní ochranu. To je podstatné rozhodnutí, pokud uprchlík získá ochranu, nemůže být vrácen zpět do své původní vlasti.
Švédské úřady si ale s vyřizováním žádosti daly na čas a Syřanovi vypršelo krátkodobé vízum. Proto švédské úřady nařídily mužovo předání zpět do České republiky a deportovaly ho na letiště v Ruzyni. Muž proto požádal, aby Česko rozhodlo o jeho žádosti o mezinárodní ochranu s tím, že jinak mu v jeho vlastní zemi hrozí pronásledování. "Existuje obava, že bych byl v případě návratu do Sýrie perzekuován tamními bezpečnostními složkami," uvedl v žádosti o ochranu.
Muž zůstal na letišti
Ministerstvo vnitra ale nepovolilo vstup muže do Česka s tím, že zneužil vízum udělené mu v Česku k cestě do Švédska. "Po nedobrovolném předání zpět do České republiky se muž pouze pokusil využít žádost o mezinárodní ochranu podanou českým úřadům k tomu, aby mohl vstoupit na území České republiky a následně opět cestovat do jiného státu schengenského prostoru," uvedli v rozhodnutí úředníci ministerstva vnitra. Podle nich je takový postup nebezpečím pro veřejný pořádek. Muž tak musel zůstat v přijímacím středisku pro uprchlíky na letišti, opustit ho nemohl.
Případ se nakonec pro nejednotné rozhodování soudů u podobných případů dostal až k rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu. Jeho rozhodnutí totiž sjednocují soudní rozhodnutí a jsou závazná.
Podle soudců jsou v podobných případech, tedy v situaci, kdy uprchlík podá žádost o ochranu v jiné evropské zemi a je nedobrovolně vrácen zpět do Česka, české úřady povinny převzít a dokončit řízení o mezinárodní ochraně. Muž totiž pobýval ve Švédsku legálně na základě platných víz. A proto se na něj nemůže vztahovat omezení jako na lidi, kteří o ochranu požádají na letišti – úřady tedy nemají ani možnost vydat zákaz vstupu na území Česka.
"Je nezákonné rozhodnutí, které žadateli neumožnilo vstup na území České republiky," rozhodl rozšířený senát soudu vedený předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou. Podle soudců se tak na muže ze Sýrie vůbec nemůže vztahovat ustanovení o tom, že je nebezpečím pro veřejný pořádek. Ministerstvo vnitra tak bude muset znovu žádost o ochranu posoudit, bránit ve vstupu na české území už nemůže.
Polovina lidí uprchla
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už své domovy opustila téměř polovina všech Syřanů, z toho více než tři miliony lidí kvůli válce a pronásledování dokonce opustily stát. Dalších 6 a půl milionu lidí se stalo uprchlíky ve vlastní zemi.
Největší počet uprchlíků ze Sýrie eviduje Libanon, podle údajů zmíněného úřadu jich na začátku září bylo už téměř 1,2 milionu. Přes 830 tisíc Syřanů uprchlo do Turecka, dalších 615 tisíc skončilo v Jordánsku. Řada Syřanů zamířila i do Iráku (přes 215 tisíc lidí) a Egypta (více než 139 tisíc lidí).
V Evropě o azyl požádalo 50 tisíc Syřanů, nejvíc jich zamířilo právě do Švédska. "Syrská válka se stala největší humanitární krizí naší éry. Světu se nedaří uspokojit potřeby uprchlíků," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Antonio Guterres.
V Česku o azyl požádalo několik desítek Syřanů, podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Milana Chovance ale chtějí lidé ze Sýrie do jiných zemí, než je Česko. "Ministerstvo vnitra zastává názor, že ČR není a nebude pro syrské uprchlíky vnímána jako země cílová, a navrhované programy by tak v případě ČR vysoce pravděpodobně skončily sekundární migrací do některé ze zemí, v nichž je dostatečně silná syrská diaspora," vysvětlil ministr důvody.
Česko podle něj uprchlíkům pomáhá finančně - jen loni vnitro uvolnilo téměř 70 milionů korun na podporu azylového systému v zemích, které byly nejvýrazněji zasaženy vlnou utečenců, program humanitárních evakuací a příspěvek do evropského programu pro uprchlíky.
