Svět čelí vážné krizi. Běženců je nejvíc od 2. světové války

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
20. 6. 2014 11:55
Polovinu z 50 milionů uprchlíků představují děti a mládež.
Foto: Aktuálně.cz

Ženeva - Svět čelí jedné z největších humanitárních krizí od první poloviny 20. století.

Kritická situace v řadě regionů planety zapříčinila, že na konci loňského roku Spojené národy evidovaly nejvíce uprchlíků od 2. světové války.

Jejich počet - vůbec poprvé od zmíněného konfliktu - překročil hranici 50 milionů lidí.

Kritické oblasti ve světě podle UNHCR
Kritické oblasti ve světě podle UNHCR | Foto: Aktuálně.cz

Ve své zprávě Global Trends 2013, vydané u příležitosti Světového dne uprchlíků, to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Zhruba polovinu z 51,2 milionu běženců přitom tvoří děti a mladí lidé do 18 let věku. To představuje největší procento za poslední dekádu.

Přes 25 000 dětí si pak loni zcela samo podalo žádost o azyl. "Jsme zde svědky ohromných dopadů nekončících válek, neúspěchu vyřešit konflikty, nebo jim předcházet," uvedl vysoký komisař pro uprchlíky António Guterres.

Uprchlíci, přesídlení a žadatelé o azyl

Mezi uprchlíky v tomto případě úřad počítá i 33,3 milionu takzvaně vnitřně přesídlených lidí (IDPs), 16,7 milionu běženců, kteří opustili hranice vlastní země, a 1,2 milionu žadatelů o azyl.

Údaje použité ve zprávě UNHCR vypočítal na základě informací od vládních i nevládních zdrojů a také z vlastních dat. O rok dříve přitom evidoval "pouze" 45,2 milionu uprchlíků.

Hlavní příčinou šestimilionového nárůstu je podle úřadu nekončící občanská válka v Sýrii. Ta do konce roku 2013 za hranice státu vyhnala asi 2,5 milionu lidí, uvnitř státu muselo své domovy opustit dalších 6,5 milionu Syřanů. To je více než třetina populace.

Cena za neúspěch

"Míru je dnes nebezpečně málo. Humanitární pracovníci mohou pomoci se zmírňováním, ale naprosto nezbytná jsou politická řešení. Bez toho bude alarmující úroveň konfliktů a masového utrpení, která se odráží v těchto číslech, pokračovat i nadále," řekl Guterres.

Nejvíce běženců produkují Afghánistán, Sýrie a Somálsko - dohromady přes polovinu z celkového počtu. V masivním měřítku začali kvůli násilí a nouzi z domovů utíkat i lidé ve Středoafrické republice a Jižním Súdánu.

Libanonu hrozí zhroucení pod přílivem běženců

Naopak nejvíce běženců loni evidovaly Pákistán (1,6 milionu), Írán (857 400) a Libanon (856 500). V poslední z vyjmenovaných zemí ale uprchlíci představují zdaleka největší poměr vůči počtu vlastních obyvatel – 178 na tisíc. Libanonu tak hrozí existenční krize.

UNHCR také upozorňuje, že v loňském roce se zpět do své země vrátilo pouze 414 600 běženců, což patří k nejnižším hodnotám za poslední čtvrtstoletí.

Úřad upozornil, že do údajů nejsou zahrnuti lidé nemající žádnou státní příslušnost, těch bylo loni ve světě odhadem téměř tolik jako obyvatel České republiky – 10 milionů.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

Ve věku 84 let v pátek zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena, věnovala se také literární tvorbě v terezínském ghettu.

Marie Rút Křížková se narodila v roce 1936 ve středočeském Miličíně. V roce 1968 absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština ­ pedagogika, specializace literární historie. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Křížková má tři dcery. Jednou z nich je herečka a moderátorka Ester Janečková, která je nemanželským dítětem divadelního režiséra a dramaturga Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy