Stěžoval si na odposlechy. Vyhrál

Tomáš Fránek
2. 3. 2007 13:45
Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že české úřady při vyšetřování deliktu porušily právo na respektování soukromí a rodinného života.

A to, když důkazy poskládaly mimo jiné z přehledu hovorů z mobilních telefonů a tajně pořízeného rozhovoru muže odsouzeného za loupež.

U štrasburského soudu se svou stížností uspěl Vojtěch Heglas. Ten byl v odsouzen v roce 2000 za trestný čin loupeže na devět let nepodmíněně.

Do vězení muže poslal soud za to, že společně se svým komplicem napadli na schodech domu ženu. Způsobili jí vážné zranění ruky a ukradli jí kabelku s osobními doklady a s částkou nejméně 275 tisíc korun.

Tajná nahrávka není důkaz

Heglasovo odsouzení bylo založeno také na přehledu telefonických hovorů uskutečněných mezi ním a jeho spolupachatelem v době činu a na základě záznamu rozhovoru Heglase s jednou ze svědkyň, pořízeného podle pokynů policie pomocí diktafonu ukrytého na jejím těle.

Trest potvrdil Vrchní soud v Praze a Heglasovu stížnost zamítl také Ústavní soud.

Česko a Štrasburk

  • Podle poslední zprávy ministerstva spravedlnosti počet žalob na Českou republiku podaných k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku mírně poklesl.
  • V dubnu 2006 navíc vstoupil v platnost zákon umožňující získat odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou špatným rozhodnutím českých úředníků.
  • Lidé, pro které byl doposud štrasburský soud poslední možností kam se obrátit, tak nyní mohou žádat o odškodnění u českých soudů.
  • Od roku 1993 do konce června 2006 se soud podrobně zabýval 407 stížnostmi proti České republice.
  • V 93 případech dal za pravdu stěžovatelům, 56 stížností odmítl poté, co získal vysvětlující stanovisko české vlády, 65 kauz skončilo smírem, deset stížností podavatelé sami stáhli a u 183 zatím nepadlo rozhodnutí.
  • Naprostá většina stížností se týká délky soudních řízení před českými soudy.

Ústavní soudci ale ve svém rozhodnutí uvedli, že nahrávka neměla být jako důkaz v soudním řízení použita. Protože ale proti Heglasovi stálo několik dalších nezpochybnitelných důkazů, ústavní soudci jeho stížnost zamítli.

Heglas se ovšem se stížností obrátil na Evropský soud pro lidská práva. Podle štrasburských soudců české úřady porušily svým postupem Heglasovo právo na respektování soukromého a rodinného života.

"Jak využití přehledu uskutečněných telefonických hovorů, tak záznamu rozhovoru - pořízeného za použití skrytého nahrávacího zařízení - představují zásah do práva stěžovatele na respektování soukromého a rodinného života," uvedl štrasburský soud v rozhodnutí, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Podle soudců štrasburského soudu jsou takové zásahy do soukromí možné pouze za předpokladu, že jsou upraveny zákonem. A v době, kdy policie Heglase odposlouchávala, však v Česku taková právní norma neplatila. (Platí od 1.1.2002.)

Peníze nedostal

"Článek úmluvy o respektování soukromého a rodinného života byl porušen," uvedl soud.

Štrasburský soud ale nezjistil, že by v Heglasově případě bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a ani muži nepřiznal žádné odškodnění.

"Konstatování porušení Úmluvy představuje dostatečné zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou stěžovatel utrpěl," uvedli soudci.

Heglas přitom u soudu požadoval na českém státu necelé dva miliony korun za majetkovou i nemajetkovou újmu.

 

Právě se děje

Další zprávy