Dnes jsou pokladem pro historiky. A to přesto, že některé z nich jsou popletené a s odstupem času i směšné.
Podle jedné z nich například nepatřil k vůdcům studentského hnutí Šimon Pánek, který stál v listopadu 1989 v čele studentského výboru na Přírodovědecké fakultě UK, ale - jak hlásí tajní policisté: "Studenti ŠIMON a PÁNEK z Vysoké školy zemědělské v Suchdole...."
"Pro Listopad 1989 jsou zprávy StB skutečně nenahraditelným zdrojem," říká přesto historik Pavel Žáček. "Hlavně díky tomu, že StB v té době působila jako profesionální zpravodajská služba."
Infobox
Speciál Aktuálně.cz: 17 let po 17 listopaduUnikátní, dosud nezveřejněná videa, ukázky zápisků StB, reportáže ze dní před 17. listopadem 1989
Denní situační zprávy z listopadových dnů před 17 lety šly na stůl stranického vedení a byly podle Žáčka velmi objektivní. "StB se nebála říct, že události se nevyvíjí pro režim dobře."
Některé zjevně nesou známky ideologického vzdělání svých autorů. "Vznikem OF by byla vytvořena jakási paralelní lidová struktura - akční výbory dle vzoru Gottwaldovy linie," hlásí politbyru jeden z tajných agentů.
Jiný píše: "Michail Gorbačov se setkal s presidentem USA Georgem BUSCHEM."
Kdo má informace, má i moc
Žáčkova slova potvrzuje i Václav Bartuška, který se jako člen komise vyšetřující masakr na Národní třídě dostal k dokumentům StB mezi prvními. "Denní situační zprávy StB představovaly vlastně jakýsi svobodný tisk. Na rozdíl od Rudého práva, které mělo k realitě vztah jenom velmi přibližný, byly zprávy StB velmi přesné a fundované. Ovšem s krajně omezeným počtem čtenářů," napsal ve své studii.
Psát exkluzivní zprávy pro vedení strany bylo jedním z hlavních úkolů StB už od jejího vzniku. Stejně jako dnes platilo: kdo má informace, má i moc. Po Palachově týdnu moci ubývalo, a tak stranické špičky začaly dostávat zpravodajský servis každý den.
V listopadu 1989 se intenzita denních zpráv ještě zvýšila. "Denně dostával generální tajemník Jakeš na stůl 20 až 30 stran svodek StB. Větišinou do druhého dne, v hektických listopadových dnech ale i po několika hodinách," říká historik Žáček.
První komplexní zprávu o sběhu událostí po masakru na Národní třídě dostalo vedení v neděli 19. listopadu. Jakeš a spol. se v ní otevřeně dočetli, co si lidé přejí.
"Petice požadují: 1) odvolání z funkcí s. Jakeše, s. Indry, s. Husáka, s. Fojtíka, 2) okamžité propuštění politických vězňů," hlásí StB.
Kromě těchto požadavků se desetistránková zpráva hemží jmény studentů a údaji o zahraničních novinářích. Na závěr je připojený seznam 71 hesel a nápisů z transparentů. Nechybí samozřejmě ani seznam zatčených.
Zprávy z StB: "novinařina" na úrovni
Podle historiků podala StB po 17. listopadu úctyhodný zpravodajský výkon. "Dříve měli agenti několik svých chartistů, které dokonale znali. Teď se najednou museli setkávat se stovkami nových jmen a tváří. Většinou se ale překvapivě rychle zorientovali a jejich zprávy byly kompletní," říká Pavel Žáček.
Státní bezpečnost ale nepsala jenom denní zprávy. Vedení strany také podávala avíza o plánovaných akcích opozice.
"Plánované akce na 20. listopadu 1989: v 9.00 hodin schůzka studentů AMU k projednání zásahu ze dne 17. 11. - v 10.00 hodin bude vydáno Prohlášení studentů DAMU - v 16.00 hodin Společnost za veselejší současnost uspořádá na pěší zóně "bourání berlínské zdi" (za použití bedniček od ovoce)," píše se ve svodce.
O tom, jaké zprávy se do estébácké svodky dostanou, se rozhodovalo docela složitým procesem.
"Agenti v okresech nejdříve napsali první záznam. Ten pak šel prvnímu referentovi, který z něj vybral to důležité. To samé pak ještě jednou udělal náčelník odboru a po něm ještě analytický odbor StB. Teprve pak šla svodka členům ústředního výboru," popisuje historik Žáček.
Kompromitace Havla: přijata aktivní opatření
Z listopadových zpráv StB lze vyčíst, jaké úkoly agenti tajné polilcie dostávali a co dělali proti protivníkům rozkládajícím režim.
"K prohloubení kompromitace Havla jsou na území Severočeského kraje prováděna aktivní opatření," píše se ve zprávě Státní bezpečnosti z Ústí nad Labem 23. listopadu 1989.
Co se kompromitací rozumělo, osvětluje zpráva z jihočeské pobočky. "V Písku byly rozhozeny letáky na podporu KSČ a vyvěšeny přehledy o platech umělců."
Na náročnějších úkolech spolupracovala StB s kolegy z nomenklatury. "Na pokyn ústředního ředitele spojů bylo zamezeno distribuci deníku Mladá fronta do Českých Budějovic. V celém nákladu byla odeslána zpět do Prahy v 05.30 hod. Stejné opatření bylo provedeno ve Strakonicích," stojí v další zprávě ze 23. listopadu.
Tzv. Havel
Hlášení dokumentují i postoje a myšlení agentů. Opozice podle oficiální linie v Československu neexistovala a ani Státní bezpečnost nemohla její existenci uznat. I v tajných zprávách o ní píše vždy v uvozovkách či jako o tzv. opozici. Charta 77 byla "chartou", Občanské fórum "tzv. fórem". Existovali i "tzv. mluvčí" a "tzv. zástupci".
Ve zprávě z 80. let se objevil dokonce i "tzv. Havel".
Právě zažité stereotypy jsou také jedinou výtkou, kterou historici proti úrovni situačních zpráv mají. "StB přikládala velký význam té části opozice, která se rekrutovala z bývalých členů KSČ," píše Bartuška.
Zpravodajové StB si podle něj v prvních dnech tolik nevšímali studentů a báli se spíše starých osmašedesátníků a chartistů.
Ti v jejich očích také stáli za celou revolucí. "Na DAMU se organizuje tzv. koordinační stávkový výbor," píše se ve zprávě z 22. listopadu. "Tento výbor vlastně vznikl z popudu Václava BENDY," dodává zpravodaj StB. Že by se studenti mohli organizovat sami, tomu StB nevěřila.
StB k lopatě...
Největší prostor dávali zpravodajové StB výhrůžkám na vlastní adresu.
"Pro přílušníky StB to bylo naprostou novinkou. Po čtyřicet let si mohla tajná policie, chráněná stranou, dělat takřka cokoli. V roce 1989 přišla o všechno," uvádí Václav Bartuška. StB se zjevně bála odplaty.
"Byl zjištěn transparent s nápisem Lopatu a potrestání StB a transparent StB do dolů," píše se v jedné ze zpráv. "Dne 25. 11. telefonoval do bytu příslušníka StB Jablonec nad Nisou neznámý muž, který prohlásil: 'Už je všemu konec, dohráli jste'," zaznamenává v další
Jako doklad nestoudnosti opozice je připojena také zpráva z Ústí nad Labem. Kontrarevoluční boj podle ní zasáhl už i malé děti.
"Dne 28. 11. 1989 došlo o přestávce školního vyučování ZŠ v Ústí nad Labem k verbálnímu a posléze i fyzickému útoku na děti dvou přísluníků SNB. Dva spolužáci napadli svého spolužáka, že nosí tesilové kalhoty jako Jakeš, které se mu snažili stáhnout. Následně byl urážlivě osočován, že jeho otec chodí na náměstí rozhánět lidi obuškem."
...anebo k drtičkám?
Podle historika Pavla Žáčka se agenti StB bát nemuseli. "V české společnosti nebyla naštvanost tak velká jako třeba v Německu, kde demonstranti sídlo Stasi obsadili násilím. V ČSSR byl vlastně znám jenom jeden případ, kdy byl příslušník StB nějak napaden." Událost se stala před sídlem StB v Thákurově ulici v Praze-Dejvicích. "Jednoho majora StB tam někdo inzultoval a sebral mu pistoli," vysvětluje Žáček.
| Debata týdne: Kdy padne komunismus? Přečtěte si mínění historika, senátora a bývalého šéfa komunistů a napište nám svůj názor |
Že Občanské fórum nechalo StB v zásadě na pokoji, považuje Žáček za chybu. Důraznější postup by podle něj zabránil rozsáhlým ztrátám dokumentů z archivu ministerstva vnitra. "Šestého prosince 1989 vydal plukovník Vykypěl rozkaz, který vedl ke skartaci desítek tisíc svazků StB. Ty už jsou dnes nenávratně ztraceny."
Rozsah škod podle Žáčka vystihuje například stav fondu "spisy nepřátelských osob". "V něm bylo zničeno 99,9 procent všech dokumentů. Zachovaly se pouze ty, které byly náhodou uloženy v jiných složkách. To jsou ale jenom jednotlivé kusy," říká Žáček.
