Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí už podepsalo 45 zemí a 37 ji ratifikovalo. Rozhodnutím Senátu z minulého týdne Česko přijalo rozhodnutí, že se k druhé skupině nepřidá, a zůstane tak v menšině zemí, které smlouvou nebudou právně vázány. I přes výzvy předsedy horní komory parlamentu Miloše Vystrčila, aby senátoři úmluvu přijali, osmadvacet z nich zvedlo ruku proti - podle Zdeňka Hraby proto, že úmluva zavádí "genderovou ideologii".
"Vedle biologického pohlaví staví najednou jakési role. Úzus v kontextu preambule, podle kterého by se muselo vykládat násilí mužů proti ženám jako genderově podmíněné," kritizuje Hraba definici z úmluvy, podle které je gender "společensky ustanovená role, chování, jednání a vlastnosti, které daná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže".
Hraba argumentuje tím, že ačkoliv podle statistik páchají domácí a sexuální násilí v 90 procentech muži, jejich pohlaví není primárním spouštěčem jednání. Vysvětluje, že v určitých sociálních skupinách je inklinace k násilí větší, a zmiňuje fakt, že i ženy se mohou násilí dopustit. "Že je žena objektem trestného činu, může být tím, že je to slabší jedinec, na kterého si dotyčný může dovolit," vysvětluje senátor.
Z pět let staré zprávy Úřadu vlády vyplývá, že v Česku zažilo fyzické nebo sexuální násilí 32 procent žen, specializovaných azylových domů na tuto problematiku je u nás ale jen pět. Nezávislý senátor za ODS proto v rozhovoru uznává, že dosavadní pomoc obětem v České republice nestačí a je potřeba kapacity azylových domů navýšit. Dokonce slibuje, že bude téma diskutovat i s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Takovému kroku ale podle něj Istanbulská úmluva nepomůže.
"Jak se cítí oběti násilí, že jsme dokument nepodpořili? To je věcí celé mediální kampaně zaměřené na to, že se mají cítit špatně, protože by jim měla Istanbulská úmluva v jejich těžkém údělu pomoci. Ona jim ale nepomůže a nemohla pomoct. To může jenom české právo," brání Hraba své rozhodnutí na senátní půdě.
