Ať už je to národnost, barva kůže, věk, nebo typ oblečení, předsudky, které na jejich základě máme, jsou nedílnou součástí každé společnosti.
"Fungují jako sociální kategorizace. Díky nim se snažíme zorientovat v prostředí, kde nikoho neznáme. Snažíme se najít nějaký klíč, podle kterého si to prostředí můžeme uspořádat," vysvětluje vědkyně a dodává, že pro naši psychiku je obtížné vnímat v neznámé skupině lidí každého jako jedinečnou individualitu, proto určité atributy shlukujeme do skupin.
Podle Graf se předsudky dají do jisté míry měřit, ale také zmenšovat. Nižší jsou mezi těmi skupinami, které mezi sebou mají pravidelný kontakt spojený s pozitivní zkušeností. Jako příklad udává vzájemný vztah příslušníků různých národů, kteří se potkávají v pohraničních oblastech. "Když příležitost k neomezenému kontaktu existuje, máte typicky víc pozitivních zkušeností a vaše předsudky se snižují," popisuje expertka.
"Jednou věcí je, jak funguje naše vnímání světa, kdy přiřazujeme lidi do nějakých skupin, protože se nám vybavují určité vlastnosti. To samo o sobě nemusí být nijak škodlivé do chvíle, pokud s těmi vlastnostmi nemáme spojené negativní hodnocení nebo emoce," upozorňuje Graf.
A dodává, že potlačovat předsudky například politickou korektností k ničemu nevede. Apeluje ovšem na politiky, že se musí aktivně zaměřit na určité společenské problémy, které existenci některých předsudků prohlubují - například na rovný přístup ke vzdělání i pracovním příležitostem pro Romy.
