"Typický pacient záchranky je starý člověk, který má řadu nemocí a jedna se mu trošku zhoršila. Teď se dělá vedro, venku je třicet stupňů a jemu se začne špatně dýchat. A vy musíte přijít na to, jestli to je víc od plic, srdce, má málo krvinek, nebo je to něco jiného," popisuje záchranář Marek Dvořák běžný případ pro záchranáře.
Upozorňuje ale, že zatímco lidé často mluví o smůle nebo zásahu vyšší moci, tak množství problémů, které záchranka řeší, jdou velmi často sami naproti. "Ve chvíli, kdy se nepřipoutám v autě, jedu opilý, vezu nepřipoutané děti a vybourám se, tak to nejspíš nebyl osud," nabádá odborník, že některým věcem lze do jisté míry předcházet.
Dvořák v rozhovoru se Světlanou Witowskou popisuje i kuriózní případy, na které občas pracovníci urgentní medicíny při svých službách narazí. "Takový příklad je, že pán zavolá na tísňovou linku, že uklouzl vedle vany, měl tam položené jablko a teď ho má v konečníku," vzpomíná lékař a přiznává, že přestože to záchranáři pacientovi úplně nevěřili, na místě "nehody" to s ním hráli.
Ačkoliv někdy záchranáři řeší podobně neobvyklé případy nebo i takové, které neznamenají bezprostřední ohrožení na životě, podle Dvořáka jsou symptomy, které by člověk neměl nikdy podceňovat.
"Typicky jde o bolesti na hrudi, kdy si člověk řekne: Ano, bolí mě to, pálí, svírá, je to divný, ale nechci obtěžovat a počkám, co to udělá za hodinu nebo dvě. Takového člověka my jedeme resuscitovat a říkáme si: Sakra, proč si nenechal zavolat pomoc," udává jeden z příkladů. Lidé by podle lékaře ale neměli podceňovat ani poruchy hybnosti nebo příznaky mrtvice.
