"Pro Česko je riziková teplota 30 stupňů, ale vždycky je zásadní posuzovat teplotu vzduchu společně s vlhkostí. Čím vyšší je vlhkost, tím hůř se vám snáší vysoká teplota vzduchu," vysvětluje Hana Hanzlíková, podle které může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám negativně ovlivňovat naše zdraví a dokonce může zkrátit náš život: "Podle nejnovějších výsledků se kvůli tomu zhruba za posledních 10 let zkrátil život lidí o dva až tři roky."
Nejrizikovější je horko pro seniory a děti mladší čtyř let, pozor by si ale na jeho vliv měli dát všichni. Podle odbornice by lidé měli ve vysokých teplotách zcela změnit svůj běžný denní režim - vycházet ven by měli pouze ráno a večer, kdy teploty nedosahují maxima, měli by dostatečně pít a vyhnout se těžkým jídlům, ale především omezit fyzickou aktivitu.
"Na jihu jsou ty známé siesty, které jim možná trošku závidíme, ale tam je to naprostá nezbytnost," vysvětluje Hanzlíková s tím, že pokud by se vysoké teploty staly běžnými i u nás, siesty by měli dodržovat i Češi.
A kde je pro člověka odolat vedru nejtěžší? Hanzlíková tvrdí, že jako místa s nejhorším klimatem vychází v horkých obdobích dlouhodobě města. Vznikají v nich totiž "tepelné ostrovy", kdy kvůli husté zástavbě, nahuštění domů a absenci zeleně dochází k akumulaci tepla. Odbornice ale varuje, aby si lidé dali v takovém případě pozor i na "překlimatizovaný" prostor. "Neměli bychom klimatizovat prostory více než o pět stupňů proti venkovní teplotě. Takže když je venku 35 stupňů, v práci byste měli mít třicet," dodává Hanzlíková.
