"Na pražské náplavce jsou taková skleněná okna. Dělal je Petr Janda a bylo to 13 let jeho práce, aby je dokázal dostat k dobrému výsledku. Takže tady dobré věci vznikají, ale vznikají navzdory systému a za naprostou cenu krve a úplného vyřízení těch lidí," říká k tomu, jak těžké je v českých městech něco měnit, Gebrian, podle kterého si bariéry často vytváříme sami.
"Žijeme v takzvaném prostředí nedůvěry, kdy jeden člověk nevěří druhému, a protože mu nevěří, tak mezi ta svoje rozhodnutí vloží padesát různých pojistek," vysvětluje architekt.
Pokud jde o zmíněný případ revitalizace prostorů na náplavce v Praze, Gebrian vyzdvihuje iniciativu exprimátorky hlavního města Adriany Krnáčové.
"Křičela v místnosti na čtyřicet pražských úředníků, aby se to stalo. Řvala na ně tak, že jsem se cítil naprosto nepříjemně. Bylo to v létě s vypnutou klimatizací a s nemožností odejít na záchod. Říkala, že to jinak nejde, dokud nebudou souhlasit," vypráví v debatě Spotlight Public: Dokonalé město propagátor architektury.
Gebrian v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou mluví také o tom, že v rozvoji města hraje velkou roli i to, kolik lidí v něm vůbec žije. V centru Prahy je podle něj reálných obyvatel minimum a to se také odráží na jeho podobě.
"Podle mě se docela dobře žije tam, kde bydlí lidé, kterým na tom, jak to tam vypadá, záleží. A musí jich být relativně hodně, protože jakmile jsou v tragické menšině vůči krátkodobým návštěvníkům, tak ztratí citlivost," apeluje architekt.
Partnery Spotlight Public: Dokonalé město byly Raiffeisen stavební spořitelna, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Centrum Architektury a Městského Plánování (CAMP). Předchozí díly debaty si můžete pustit zde.
