Právě dokazování, že uchazeč o práci registrovaný na úřadu práce nemůže sám získat zaměstnání, je jednou ze čtyřech podmínek, které lidé musí splnit, aby jim byly sociální dávky přiznány.

Podle Nejvyššího správního soudu je ale v zásadě nemožné prokázat, že někdo něco nemůže. A když tuto podmínku použili v konkrétním případě úředníci v Ostravě, označil to soud jako kontraproduktivní a nepřátelské.

"Jak hodnotit jinak situaci, kdy dlouhodobě nezaměstnaný jedinec pobírající dlouhodobě sociální dávky je informován těžko čitelným formulářem (těžko čitelným z hlediska formulací), že má "projevovat snahu velmi diskutabilně vymezenými způsoby," uvedl Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí považuje za zásadní a zveřejnil ho ve sbírce důležitých verdiktů.

Jak projevit snahu

Případ, který soud posuzoval, se odehrál v Ostravě. Muži, který byl evidovaný na úřadu práce a byl dlouhodobě nezaměstnaný, úřady přiznaly od července 2003 do července 2004 dávku cca 3 800 korun, muži byly hrazeny náklady spojené s bydlením v družstevním bytě.

Dvakrát získal také jednorázovou dávku určenou ke krytí zvýšených výdajů spojených s doplatky za elektřinu, odvoz odpadu a dodávku teplé a studené vody.

Na základě změny zákona od ledna 2004 sociální úřad ostravského magistrátu muže vyzval, že si buď musí zvýšit příjem vlastním přičiněním, nebo musí doložit aktivitu, jinak mu bude dávka zastavena či odebrána.

A protože aktivitu nedokázal prokázat, sociální dávku přestal dostávat.

Neuspěl s argumentem, že neměl žádné peníze navíc, aby si dával inzeráty, telefonoval a zajímal se o získání práce prostřednictvím internetu. Pravidelně ale docházel na úřad práce, nikdy žádnou nabídku neodmítl.

Rozpor se sociální chartou

"Problém byl v tom, že mi byla nabízena obsazená místa a vyvěšeny byly zastaralé nabídky," uvedl ve své žalobě s tím, že mu není jasné, jak by měl třeba prokazovat, že například telefonoval z veřejného automatu nebo že žádný předpis neukládá firmám a podnikatelům potvrdit, že se u nich ucházel o práci.

Muž ale neuspěl se svým odvoláním u úřadů, žalobu zamítl i Krajský soud v Ostravě.

Kdo na to vzít?

A soudci Nejvyššího správního soudu dali žalobci za pravdu ještě v dalších argumentech. 

"Nejvyšší správní soud dává zcela za pravdu stěžovateli, že jedinec, jehož disponibilní příjem po úhradě nákladů bydlení činí cca 2300 korun měsíčně, si těžko může kupovat pravidelně denní tisk, komunikovat na internetu (zde Nejvyššímu správnímu soudu zbývá jen povzdech nad veškerými proklamacemi státních orgánů o nástrojích sociálního začleňování, nemluvě o dostupnosti bezplatného přístupu na internet)," uvedl senát vedený soudkyní Miladou Tomkovou.

Soud také uvedl, že jde o povinnost, kterou mají jenom uchazeči o práci a ne už ostatní lidé, kteří také dostávají sociální dávky.