Praha - Teprve na jaře bude možné předpovědět, kdy přijde obrat v krizi ekonomiky. Po studené sprše, kterou přinesla prosincová data o nezaměstnanosti, se na tom shodují všichni dotázaní experti.
"Klientům odpovídám, ať se připraví na tři alternativy. Hospodářství poroste o tři procenta, bude stagnovat, nebo se o tři procenta propadne," shrnul ve zkratce nejistotu expertů nad dalším vývojem českého hospodářství analytik Raiffeisen banky Aleš Michl.
Odvahu k předpovědím nemá ani ekonom Daniel Münich z výzkumného ústavu CERGE-EI. Nezávazně však nabízí optimistický scénář.
"Propouštění v prosinci a v lednu bude posledním záchvěvem krize. Z podniků odjedou pracovníci, se kterými se podniky dohodly už na podzim a nikdo další už je nebude následovat," popisuje nejbližší možný bod obratu.
Tento scénář však předpokládá, že se i v dalších měsících potvrdí listopadová data o tom, že proti loňsku vyrostly průmyslové zakázky o osm procent a to zabrání dalším výpovědím.
Přesto ani Münich nezpochybňuje převládající předpovědi, podle kterých nezaměstnanost letos vyroste na 11 procent, tedy na 650 tisíc práceschopných občanů.
První signál
Skutečný pozitivní signál nabízí prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt.
Proti poslednímu čtvrtletí roku 2008 přibyla koncem loňského roku pětina agenturních zaměstnanců. Rejchrt připomíná, že na počátku krize podniky začaly s propouštěním u zaměstnanců, které jim dodávaly agentury. Teď jsou agentury první adresou, kde podniky nové lidi shánějí.
"Oživení výroby je vidět. Loni nikdo netušil, co ho čeká, letos mají firmy do března zajištěnou výrobu, a proto se na nás obracejí," popisuje první známky oživení prezident.
Připouští, že podniky po zkušenostech minulého roku vsadily na opatrnost. Právě proto se obracejí na agentury, aby za několik měsíců nemusely znovu propouštět lidi, které dnes přijmou na regulérní smlouvy. Mohly by tak přijít o pověst seriózních zaměstnavatelů. "Když přestanou využívat naše pracovníky, tak to nikomu nevadí," upozorňuje Rajchrt.
Proti Rajchrtovu optimismu však hovoří zkušenosti pracovních úřadů, kde se stále častěji objevují kmenoví pracovníci některých firem. "Paušálně nejde říct, že už jsme za krizí," připouští Rajchrt.
Infobox
Čtyři etapy krize
- 1. Firmám se propadá výroba i produktivita. Aby zachránily bilanci, propouštějí méně důležité zaměstnance a čekají na nové zakázky.
- 2. Firmám se nadále propadá výroba i produktivita. Aby zachránily bilanci, propouštějí kmenové zaměstnance i za cenu, že na konci krize nebudou umět uspokojit všechny nové zakázky.
- 3. Firmy získávají nové zakázky a konečně plně využívají pracovníky, které se jim podařilo udržet. Některé z nich přijímají agenturní pracovníky. Stále převládají obavy, že poptávka opět klesne.
- 4. Krize definitivně skončila a produktivita firem roste do té míry, že využívají nejen dosavadní personál, ale mohou přijímat nové stálé pracovníky.
Ne všichni se vrátí
Krize definitivně odezní až poté, co většina firem zvýší své tržby a tím i produktivitu práce, případně tržby udrží, i když budou počátkem roku masivně propouštět.
Ředitel pracovního úřadu v Pardubicích Petr Klimpl navíc připomíná, že ani vyšší produktivita automaticky nezvýší poptávku po nových pracovnících. "Hospodářská recese vytváří tlak na růst produktivity práce a ne všichni zaměstnanci se tak do pracovního procesu vrátí."
S tím souhlasí i Daniel Münich.
"Příští měsíce mohou být dobrým obdobím pro ty, kdo ve firmách zůstanou a budou se podílet na zvýšení výkonu. Pro nezaměstnané to samozřejmě nic dobrého není. Společnost se zřejmě víc rozdělí, pokud jde o výši příjmů. Podnikatelé také dostanou páku, kterou se budou moci bránit tlaku odborů na zvyšování mezd," předpovídá ekonom.
Recept na hraně zákona
Odbory skutečně o vyšších mzdách zatím nemluví. "Propouštění bude pokračovat. Po skončení šrotovného se snižuje poptávka po autech. Odnesou to hlavně subdodavatelé velkých automobilek, kteří nemají dost kapitálu na zlé časy," varuje předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.
Obrat k lepšímu si slibuje až od posledního čtvrtletí roku 2010.
Současné zprávy o oživení zpochybňuje právě tím, že firmy ve větší míře využívají zaměstnance pracovních agentur. "Množí se i dohody o provedení práce, které nahrazují dosavadní pracovní smlouvy," tvrdí Středula.
Firmy mohou jednoho pracovníka zaměstnávat na dohodu 150 hodin v roce. Tím oproti běžné pracovní smlouvě ušetří na sociálním pojistném.
"Je to hraně zákona," odsuzuje zmíněnou praxi Středula.
Pokud se tato praxe rozšíří, pak bude podle odborového předáka jasno o poražených ekonomické krize. Budou to jednak zaměstnanci, kteří sice budou pracovat, neodvedeným pojistným se jim však sníží důchod. Vedle nich utrpí státní pokladna, která i po odeznění krize setrvá ve schodcích přes 200 miliard korun.
