Praha - Návrh státního rozpočtu na příští rok by měla předložit až nová vláda, vzešlá z předčasných voleb. Tvrdí to předseda předpokládané vítězné strany, tedy ČSSD, Bohuslav Sobotka.
"Vláda Jiřího Rusnoka by měla pracovat na návrhu rozpočtu a pak jej předá nové vládě, která vzejde z voleb," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sobotka, někdejší ministr financí ve vládě Vladimíra Špidly.
Zároveň chce ČSSD přípravu rozpočtu ovlivňovat, a to už ve fázi, kdy na něm bude pracovat Rusnokova úřednická vláda (a ministr financí Jan Fischer).
Budeme na rozpočtu spolupracovat s Rusnokem
"Chceme s vládou na toto téma vést průběžné konzultace," dodal Bohuslav Sobotka.
Předčasné volby v předpokládaném termínu - tedy říjen až listopad (záležet bude na datu, ke kterému prezident republiky Sněmovnu rozpustí a následně vypíše termín voleb) - ohrožují právě sestavení nejdůležitějšího zákona roku.
Vláda musí ze zákona sestavit rozpočet tak, aby jej předložila do 30. září Poslanecké sněmovně. Dá se předpokládat, že v té chvíli nebude mít fakticky komu, Sněmovna by už měla být rozpuštěna. Poslanci o rozpuštění Sněmovny budou hlasovat příští pátek a pokud se najde 120 hlasů, koncem září nebude mít mandát žádný poslanec.
I tak se ale podle Bohuslava Sobotky dá stihnout schválení rozpočtu na rok 2014 do konce letošního roku - a odvrátit tak rozpočtové provizorium.
Dá se to stihnout...
"V minulosti jsem se podílel na úpravách příslušné legislativy, takže je teď možné zkrátit lhůty na projednávání státního rozpočtu. I proto usiluje sociální demokracie o volby v co nejkratším, říjnovém termínu - abychom stihli schválit státní rozpočet," říká lídr ČSSD.
První čtení rozpočtu schválí jen rámec hospodaření státu - příjmy a výdaje, a tedy i schodek. Pokud projde prvním čtením, nelze tyto parametry už měnit.
Pak jde návrh rozpočtu do výborů, které mají na projednání "minimálně pět dní" - měnit mohou jen kapitoly, které se toho kterého sněmovního výboru týkají.
... ale jen tak tak
Následuje druhé čtení a dva dny po něm může přijít konečné schválení rozpočtu.
V ideálním případě by tedy Sněmovna vzešlá z předčasných voleb mohla stihnout rozpočet projednat. Ale to jen v případě, že se vláda ustaví rychle a podobně rychle se i Sněmovna dohodne na složení svých výborů.
Pokud by nastala situace podobná té z roku 2006, kdy celé týdny nebyli poslanci schopni zvolit své vedení a vláda nedostala důvěru a čtyři měsíce vládla v demisi, pak hrozí rozpočtové provizorium.
To znamená, že hospodaření státu by vycházelo z rozpočtu roku 2013, ale s určitými omezeními: bylo by například ohroženo čerpání peněz z evropských fondů.