Sběrači rostlin si vydělají i desetitisíce korun. Podívejte se na nejvýnosnější druhy

Denis Chripák Magdaléna Čevelová, Denis Chripák
18. 8. 2019 10:24
.

Kdo se sběru bylin přes léto věnuje naplno, může si přijít i na desítky tisíc korun. Zájem o tento pracný přivýdělek však v posledních letech opadá. Výkupny se shodují, že sběračů by uvítaly víc. Přicházejí především starší lidé, kteří si tak přivydělávají pár stovek k dobru. Například za kilogram usušené hluchavky ale dostanou sběrači kolem 2500 korun. Výkupní cena se odvíjí jak od pracnosti sběru, tak od poptávky firem. O sušené rostliny mají zájem i v zahraničí, nejčastěji se jedná o čajové, farmaceutické či likérové podniky. Nejvíce materiálu putuje do Německa. Podívejte se, jak se pohybuje cena vybraných bylin, v přehledné infografice.

čtěte více

120 Kč/kg

Bezový květ nosí lidé do výkupen vůbec nejčastěji. Výkupní cena se pohybuje okolo 120 korun za kilogram. Používá se zejména do sirupů. Květy se doporučuje odstřihovat, pro jakostní surovinu je nejdůležitější barva a vzhled. Po usušení hrozí napadení hmyzem, proto je nejlepší odvézt květy hned po usušení do výkupny.

50 Kč/kg

Z pěstovaných bylin lidé nejčastěji nosí mátu peprnou. Trhá se její nať, to znamená stonek včetně listů a květů. Kořeny jsou v dodávce nepřípustné. Kilogram usušené máty má hodnotu 50 korun. Máta se používá do čajů, ale třeba i do kosmetiky.

400 Kč/kg

Některé byliny nosí lidé do výkupen jen zřídka. Příkladem je třeba lomikámen zrnatý, který roste zejména na sušších loukách. Jeho výkupní cena je vyšší, ale oproti hluchavce stále nízká. Cena za jeho nať se pohybuje okolo 400 korun za kilogram.

150 Kč/kg

Zájem mají výkupny o veškeré květy bylin, konkrétně třeba o květ měsíčku lékařského. Ten vyžaduje slunný prostor, vyhovuje mu většina půd. Kvete od jara až do pozdního podzimu. Měsíček lékařský, jak už jeho přízvisko napovídá, je používán hlavně do léčiv a kosmetiky. Sbírá se jeho květ i s kalichem a jeho cena se pohybuje okolo 150 korun za kilogram.

2 500 Kč/kg

Vůbec nejlépe výdělečnou bylinou je hluchavka bílá, konkrétně její květ. Její hodnota je 2500 korun za kilogram. Obecně platí, že nejvíce peněz se dá získat za byliny, které jsou na sběr nejpracnější. Hluchavka patří mezi plevelné rostliny a roste hlavně v lesích. Má léčivé účinky, používá se při hojení ran nebo popálenin.

20 Kč/kg

Výkupny bylin spolupracují s velkým počtem škol po celém Česku, které do sběru léčivých rostlin zapojují. Často vybírají třeba i pomerančovou či citronovou kůru. Cena kilogramu usušené pomerančové kůry činí 20 korun.

80 Kč/kg

Do výkupen lidé mohou přinést nejen květy, ale i sušené listy bylin. Třeba za kilo usušených listů rybízu černého může člověk získat 80 korun. Před sušením je vhodné listy pomačkat a tím umožnit přístup vzduchu, listy snáz uschnou. Listy se musí sušit v tenké vrstvě.

75 Kč/kg

Kořeny kostivalu lékařského mají hodnotu 75 korun za kilogram. Vyskytuje se u břehů řek a potoků. Vyrábí se z něj léčivé masti nebo obklady na zlomeniny.

40 Kč/kg

Do výkupen lidé často nosí sušené plody růže šípkové. Podmínkou je, že musí být dobře zbarvené a vyzrálé. Ve výkupnách nepřijmou plesnivé nebo špatně zbarvené plody. Cena za šípky se pohybuje okolo 40 korun za kilogram.

500 Kč/kg

Mezi dobře oceněné rostliny patří žindava evropská. Sbírá se její nať a kilogram má cenu 500 korun. Roste v podhorských oblastech, v minulosti sloužila jako prostředek proti krvácení. Dnes se používá v domácích podmínkách k hojení ran.

Vývoz rostlin a části rostlin používaných ve voňavkářství a farmacii z Česka do vybraných zemí

(v kg)

Odevzdání bylin ve výkupně je pro sběrače slastným finále, kterému však předchází několik dnů práce. Byliny je třeba najít (pokud je nepěstují přímo na zahradě), natrhat a poté také pečlivě usušit. „Nejvíce lidé sbírají bezový a lipový květ, naopak poskromnu nosí méně známé druhy, jako je třeba lomikámen zrnatý,“ říká Iveta Mikešová z výkupny Byliny Mikeš, která sídlí v Jihočeském kraji.

„Nejvíce lidé sbírají bezový a lipový květ, naopak poskromnu nosí méně známé druhy, jako je třeba lomikámen zrnatý.“Iveta Mikešováz výkupny Byliny Mikeš

Potvrzuje, že většina jejich zákazníků má sběr rostlin pouze jako přivýdělek, častými sběrači jsou důchodci. „Máme ale i sběrače, kteří si přes léto přijdou na několik desítek tisíc, ale znamená to práci alespoň 12 hodin denně,“ uvádí Valdemar Grešík, jehož stejnojmenná firma vykupuje asi dvě desítky druhů rostlin pro nejrůznější využití.

Sběr a sušení bylin mají svá pravidla. Rostliny se musí sbírat za pěkného a suchého počasí, listy se musí otrhávat zpravidla ještě před rozkvětem rostliny. Květy se odstřihávají nůžkami, natě se trhají a plody musí být posbírány v době plné zralosti. Kořenky a oddenky se vyrývají na jaře nebo na podzim z vlhké země, následně se musí opláchnout vodou a opět usušit.

„Máme ale i sběrače, kteří si přes léto přijdou na několik desítek tisíc, ale znamená to práci alespoň 12 hodin denně.“Valdemar Grešíkfirma Valdemar Grešík - Natura

Rostliny musí také pocházet z čistých lokalit, zakázáno je sbírat ve velkých městech, v okolí továren, u silnic, v parcích nebo přírodních rezervacích. Trhat je dovoleno pouze takové množství, které je možno reálně usušit. „Po usušení u jednotlivých šarží provádíme analytickou a mikrobiologická kontrolu,“ dodává Grešík.

Ve výkupnách nepřijímají poškozené, vybledlé či jinak napadené části rostlin. Dodávka musí být čistá a rostliny dobře usušené. Podle Mikešové však dochází k nepřijetí bylinek minimálně. „Většinou je na vině právě špatné usušení,“ vysvětluje.

Vznikají bylinné sady

Kdyby byla nabídka větší, podle výkupen by pro ni měli rychle odbyt. Některé firmy už ale řeší nedostatek dodávek bylin z výkupen zakládáním vlastních farem. „Mátu máme od našeho farmáře z Vysočiny, a abychom si zajistili dostatek čerstvých bezových květů, vysadili jsme si vlastní sady. Dnes už máme v okolí Jablonce čtyři,“ uvádí Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl, která se zabývá výrobou sirupů. Největší nouzi má Kitl o květ bezu černého. „Krátká sezona na sběr květu nám připravuje každoroční napětí, zda to dobře dopadne a zda nám bez vydrží na celý rok,“ říká Vokurka.

„Krátká sezona na sběr květu bezu černého nám připravuje každoroční napětí, zda to dobře dopadne a zda nám bez vydrží na celý rok.“Jan Vokurkajednatel firmy Kitl, která se zabývá výrobou sirupů

Bylinky z celého Česka používá do své kosmetiky také kosmetická společnost Manufaktura. „Máme české dodavatele a využíváme i lokální sběrače, sbírají i naši zaměstnanci,“ sdělila zástupkyně Manufaktury Kateřina Novotná. Na vyšší cenu některých rostlin si nestěžuje, odpovídá to podle ní odvedené práci, kterou sběrači musí vynaložit. Dosud se firmě ještě nestalo, že by jí některé byliny chyběly. „Máme v záloze naštěstí databázi menších pěstitelů,“ dodává Novotná. Od menších bylinkářů berou například levanduli.

Česká levandule v zahraničí

O usušené rostliny, které se využijí ve voňavkářství či farmacii, mají zájem i zahraniční firmy. Největším odbytištěm je Německo, kam bylo v roce 2018 vyvezeno přes 930 tun usušených rostlin.

Poptávka o byliny tedy je, nicméně sběračů je málo a klima situaci zrovna nenahrává. Většina vyexpedovaného zboží tak pochází spíše z farem, které se zaměřují na pěstování jednoho druhu byliny. „Sušenou levanduli vyvážíme například na Slovensko. Naše esenciální oleje, které vyrábíme z vypěstované levandule, získaly v soutěžích na Novém Zélandu a USA tři stříbrné medaile. O bylinné produkty je zkrátka i v zahraničí zájem,“ uvedla Anna Nová Kučerová z Levandulové farmy pod Řípem.

 

Právě se děje

Další zprávy