Brno - Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je přesvědčen, že se ústavní soudci neměli zabývat kompetenčním sporem mezi předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou s prezidentem Václavem Klausem ohledně jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu.
Rychetský dnes, po týdnu od rozhodnutí, kdy Ústavní soud zbavil Bureše funkce místopředsedy, svoje stanovisko odlišné od názoru většiny ústavních soudců zveřejnil na webu soudu, podobný názor jako on mají další tři soudci.
Nejde o kompeteční spor
Podle Rychetského nebyla naplněna základní podmínka řízení, a to, že jde o kompetenční spor státních orgánů. "Tvrdím, že v daném případě nebyla k přijatému rozhodnutí založena pravomoc Ústavního soudu," uvedl ve svém stanovisku Rychetský.
Podle Rychetského Brožová návrh ani podat nemohla. "Tvrdím, že předsedkyně Nejvyššího soudu nemá v dané věci ani aktivní legitimaci k podání návrhu," uvedl Rychetský.
| O verdiktu ústavních soudců čtěte více ZDE |
Ten také nesouhlasí s tím hlavním argumentem, podle kterého byla stížnost Brožové úspěšná - že místopředsedy Nejvyššího soudu může prezident jmenovat jenom ze soudců Nejvyššího soudu.
"Především nesouhlasím s argumentací, podle níž může prezident republiky jmenovat místopředsedy NS pouze ze soudců Nejvyššího soudu, přičemž zvlášť zarážející je, že v daném případě je to jediná argumentace, na které je celý nález vystavěn," uvedl Rychetský.
Podle něj se ústavní soudci ve svém rozhodnutí ani nevypořádali se všemi námitkami, což kritizují v rozhodování obecných soudů.
Jak reagoval Klaus?
- "Ještě jsem si nepřečetl odůvodnění a o tomto rozhodnutí jsem se dozvěděl jen zde na ulici ve Velkém Meziříčí. Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou ČR.
- Nechápu, že k tomu mohlo dojít a mrzelo by mne, jestli toto rozhodnutí bude interpretováno naší veřejnosti tak, že paní soudkyně porazila všemocného prezidenta republiky. Tak to není. Je to naopak tak, že občané ČR prohrávají s naší soudcovskou mocí. To považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi".
Bureš se nemohl bránit
Podobné stanovisko jako Rychetský zaujali i další tři ústavní soudci, Vladimír Kůrka, Jan Musil i Jiří Nykodým.
"Je podstatné že předsedkyně Nejvyššího soudu nedisponuje jakoukoli "kompetencí", jíž by se vůbec mohla ocitnout ve střetu s nezpochybnitelnou a zcela nezávislou kompetencí prezidenta republiky jmenovat místopředsedu (jakož i předsedu) Nejvyššího soudu," uvedl soudce Vladimír Kůrka.
Podle něj to, že prezidentem jmenovaný Jaroslav Bureš ztratil jak soudcovský titul, tak i titul místopředsedy aniž by se mohl účastnit řízení, označil Kůrka za nejpřekvapivější důsledek celého sporu.
"Nejde o spor kompetenční, měl být odmítnut jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný," uvedl také soudce Jiří Nykodým.
Ohrožení demokracie?
Svoje nesouhlasné stanovisko zveřejnila také místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Ta ale na rozdíl od svých kolegů netvrdí, že se ústavní soudci sporem neměli zabývat, nelíbí se jí to, že svým počínáním prezident Klaus zasáhl do kompetencí ústavních soudců.
A to tím, že nejprve jmenoval místopředsedu Bureše a teprve pak se na ústavní soudce obrátil s návrhem na zrušení paragrafů v zákoně o soudech a soudcích týkajícím se jmenování místopředsedy Nejvyššího soud.
Podle Wagnerové měl být postup opačný. "Výše popsaným jednáním zasáhl prezident republiky však především do kompetencí Ústavního soudu. Poněkud mne udivuje, že většina tento aspekt ponechala stranou své pozornosti," uvedla Wagnerová.
Minulý týden Klaus označil rozhodnutí ústavních soudců za hrozbu demokracie v zemi, Brožová zase řekla, že se toto rozhodnutí nepřísluší komentovat, ale musí se respektovat.
