Dnes si lidé běžně chodí do obchodu pro cigarety nebo lahev vodky. Pokud návrh projde, bude možné si stejně jednoduše koupit i marihuanu?
Bude to možné, ale přísnější, než jak to známe s alkoholem. Konopí se bude prodávat ve specializovaných obchodech, které nebude moci provozovat každý a nebudou všude. Takže to bude jiné, ačkoli bych řekl, že lahev vodky je o něco rizikovější než konopí.
Půjde tedy o obchody, kde se bude prodávat jen konopí?
Přesně tak. Ale říkáme jim licencované výdejny, ne obchody. Jejich provozovatel bude muset platit licenční poplatek, dodržovat přísné standardy a být trestně bezúhonný. Člověku, který si bude chtít koupit konopí, samozřejmě bude muset být alespoň 18 let a také se bude muset v obchodě zapsat do registru uživatelů.
K čemu je potřeba, aby se uživatelé zapsali do registru?
Návrh předpokládá, že každý si bude moci koupit jen určité množství konopí na měsíc. Tím pádem potřebujeme mít systém kontroly propojený napříč obchody.
Jaké množství konopí si budou moct lidé koupit?
Reálná úvaha je 100 až 150 gramů na měsíc (jedna marihuanová cigareta obsahuje asi třetinu gramu marihuany, pozn. red.).
Bude uživatel muset cigaretu vykouřit na určitém místě, nebo si ji bude moct vzít domů?
Bude záležet na tom, jestli si to koupí v licencované výdejně nebo v konopném klubu. Tam se předpokládá, že to užije na místě. Konopí koupené v obchodě si samozřejmě bude moci vzít domů.
Jak budou takové konopné kluby fungovat?
Stejně jako si dnes lidé běžně pálí slivovici z vlastních švestek, tak je část lidí, kteří si budou chtít pěstovat konopí pro vlastní potřebu. Konopný klub je pak dohoda takových lidí, kteří se znají mezi sebou. Řeknou si, je nás 40, každý z nás chodí do práce a nemáme čas pěstovat. Tak se tomu budou jeden nebo dva z nich věnovat naplno, zbytek bude odvádět členský poplatek a kontrolovat, zda vše běží, jak má. Zároveň si budou vybírat svůj příděl konopí. Samozřejmě i u klubu budou platit omezení na vydání určitého množství látky a také na počet jeho členů.
Ač jsem abstinent, navštívil jsem takový klub v Barceloně, abych viděl, jak to funguje. Konopné kluby tam provozují velice dobře. Všichni automaticky dostanou brožurky o rizicích, navíc je tam obsluha, která má výcvik, jak se chovat k lidem v určitých situacích.
Můžeme tedy očekávat, že v příštích letech budou v ulicích vznikat coffee shopy, jako to známe třeba z Amsterdamu, ač pro uzavřenou společnost?
Ne, nemělo by jít nijak na venek poznat, že jde o konopný klub. V Barceloně například nesmí mít reklamu na dveřích ani webové stránky. Je to hodně striktní, ačkoliv to někteří provozovatelé obchází.
A co výdejny? Například ve Spojených státech mají obchody s konopím často barevnou výzdobu a jednotlivé odrůdy se prodávají pod atraktivními názvy s výraznými obaly. Bude se stát nějak snažit zabránit tomu, aby marihuana náhodou nepůsobila na lidi příliš lákavě, podobně jako to dělá třeba u cigaret?
Obaly chceme mít jednotné, bez obrázků a s informacemi o rizicích. Počítá se i se zákazem reklamy. Ale asi nikdo nebude omezovat, jestli si někdo může výdejnu nějak dekorovat.
"Brzy to bude všude. Kdo říká, že ne, mýlí se"
Z jakého důvodu by se měl trh s marihuanou v Česku legalizovat?
Pozorujeme, že celý svět napříč kontinenty, ať už vezmeme jihovýchodní Asii, Severní Ameriku nebo Evropu, spěje ke kontrolovanému trhu. Hlavních důvodů je několik.
Kriminalizační model, kdy zavíráme lidi za vypěstování nebo prodej několika kilogramů konopí na mnoho let do vězení, nemá žádný efekt a jen zvyšuje náklady. Na regulovaném trhu stát vydělá. A nejde jen o licenční poplatky. Jestli dnes na daních vybíráme stamiliony korun z hazardu, tak tady to budou miliardy, možná desítky miliard. Navíc zde začnou fungovat kontrolovaní čeští výrobci, kteří na tom mohou také vydělat a exportovat.
Rizika užívání přitom nejsou tak vysoká jako například u alkoholu, u něhož nám 400 lidí ročně zemře jen na prosté předávkování. U konopí nic takového není.
Jindřich Vobořil
- Vystudoval pedagogiku a teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, později pak aplikovanou psychologii na John Moores University v Liverpoolu.
- Od června 2010 do července 2018 a opět od února 2022 působí ve funkci národního protidrogového koordinátora.
- Je členem ODS. O vstup do politiky se pokusil ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, ale neuspěl. Stejně tak se nedostal do zastupitelstva Brna v loňských komunálních volbách.
- Mimo to vede jako ředitel Společnost Podané ruce, neziskovou organizaci poskytující sociální a zdravotní služby lidem, kteří mají problémy se závislostmi.
Nebude to ale vše za cenu toho, že se zvýší počet uživatelů marihuany?
Stoupne počet rekreačních uživatelů, co si ji občas koupí, ale nebudou konopí kouřit pravidelně. Nepůjde navíc o rizikové uživatele, kterých máme asi 30 tisíc. V Coloradu, kde je trh opravdu hodně uvolněný, část lidí, co rizikově pila alkohol, přešla na konopí. A poklesl i počet násilných trestných činů pod vlivem alkoholu.
Jsem tedy přesvědčený, že konopí může být substituční možnost pro těžké alkoholiky. Pod dohledem lékaře může konopí na alkoholika fungovat jako nikotinová náplast na kuřáka. Chápu, že tohle se nelíbí části tradicionalistů. Ani jedno není ideál, ale každodenní pití je výrazně rizikovější.
Očekáváte, že vzroste počet uživatelů i mezi nezletilými? Česko přece jenom už dnes patří ke špičce, co se týče užívání mladými.
Neočekávám. V Kanadě nebo v Nizozemsku s příchodem regulovaného trhu poklesl počet šestnáctiletých, kteří marihuanu užívají pravidelně. V Nizozemsku je to nyní na třetině Česka.
Společenská atmosféra v zemích s nejdelší tradicí se naopak tak proměnila, že si už mladí lidé nechodí konopí kupovat. Černý trh je tam značně omezený, třeba v Kanadě ho legální trh nahradil ze 70 procent a podobně to očekávám i u nás. Dospělí si ho koupí jinde a černý trh nebude fungovat jen kvůli pár šestnáctiletým. Navíc to pro mladé v těchto zemích s povolením přestalo být "sexy".
V předchozích návrzích se objevovalo pravidlo, aby nebyly výdejny blízko škol. Počítá se s tím?
Chci, aby si toto určovaly samy obce. V některých městech je škola na každém rohu.
Počítá se i s posílením prevence?
Regulovaný trh funguje nejlépe i z hlediska prevence. Stále budeme mít policii, která může potírat nelegální prodej a zároveň kontroluje, kde a komu se konopí vydává, jako to známe u tabáku a alkoholu. Zároveň omezíme množství účinné látky a zabráníme tomu, že dealeři z jedné ruky vydávají marihuanu i heroin.
Říkám ale, pojďme část z prostředků, které vybereme, vrhnout do prevence a léčby. Tam chybí peníze. Tváříme se, že jsme na Západě, ale v této věci jsme daleko na Východě. Rozpadla se nám tady síť pomoci lidem, kteří mají problémy s alkoholem. Pojďme do toho vložit část peněz. Informovanost tady chybí, nejen u konopí. To je ze všech problémů ten nejmenší.
Má vůbec dnes šanci regulovaný trh s konopím projít? Ve vládě jsou například lidovci, kteří se dosud stavěli k uvolňování odmítavě.
Věřím tomu, že to šanci má, jinak bych se do toho nepouštěl. Chtěl bych, aby se to ve sněmovně řešilo příští rok nebo ideálně v druhé polovině tohoto roku. Na cestě ale ještě může být spousta otazníků.
Je ale třeba zdůraznit, že toto není nějaká Vobořilova iniciativa, spouští se to v několika zemích naráz. Některé už startují pilotní projekty, Německo chystá v některých městech pilotní studii, kde povolí komerční produkci a prodej. Vznikají velké skupiny, které do trhu s konopím investují.
Brzy to bude všude. A kdo říká, že ne, tak se mýlí. Teď máme možnosti si říct, že to uděláme po svém včas a tak, aby to odpovídalo našim představám, nebo budeme poslední a jen přebírat modely jiných států.
Překlopit trh do legálního rámce, přísně kontrolovaného, a nastavit preventivní pravidla je prostě nejreálnější model. Stejně tak nezakazujeme hazard, i když k němu má pozitivní vztah minimum lidí. Už víme, že prohibice není funkční. Jen jsme si na ni u drog, jako je konopí, zvykli.
