Praha - Radiožurnál chce přinášet více informací. Oddechová témata budou prostor dostávat až po obědě. Stanice dostane novou zvukovou grafiku - znělky či předěly.
Posluchači by všechno měli poprvé zaznamenat prvního září.
"Chceme posílit zpravodajsko - publicistický charakter stanice," řekl na středečním zasedání Rady Českého rozhlasu programový ředitel ČRo Richard Medek.
V Radiožurnálu tak pokračuje období změn, které v lednu nastartovala tehdejší ředitelka Barbora Tachecí. Od jejího odchodu se tvář stanice mění dál. Nový šéfredaktor stanice Alexander Pícha mluví o tom, že koncept je dobrý, ale je třeba "vychytat mouchy".
Zářijová změna ale má být znovu velmi výrazná. Rozhlas chce proměnit vysílání ve všední dny.
Dopolední vysílání má patřit zpravodajství. "Zvolíme hlavní téma, které vytěžíme různými způsoby. Součástí bloku mohou být reportáže, velký rozhovor s někým zainteresovaným, zkušenosti ze zahraničí, telefonáty. Bude to náš příspěvek k aktuální agendě," řekl Aktuálně.cz Richard Medek.
A co bude se stávajícím Dopoledním Radiožurnálem, který moderuje Lucie Výborná a má spíš oddechový a zábavný charakter? Přesune se na dobu po obědě.
"Víc to kopíruje dění. Odpoledne bývá ospalejší. Méně se toho děje," dodal Medek.
Ředitel rozhlasu bude diskutovat s teoretiky
Odpůrci nové podoby Radiožurnálu, která odstartovala v lednu, uznávají, že se některé věci obrátily k lepšímu - například výběr hostů ve zmíněném Dopoledním Radiožurnálu s Výbornou. "Dříve byla drtivá většina hostů z oblasti showbusinessu. Teď dostávají prostor i lidé z kultury, vědy, vzdělávání," říká Jana Kopecká ze sdružení Nechceme přeladit, nemáme kam.
Výhrady ale mají stále. "Nechápeme, proč vedení stanice není schopno ohlídat a kontrolovat základní věci, jako je jazyková kultura moderátorů a přesnost informací. Takové chyby můžou odradit spoustu posluchačů," říká Kopecká.
Sdružení chce do měsíce zorganizovat debatu o Radiožurnálu mezi vedením rozhlasu a mediálními odborníky. "Účast nám už přislíbil ředitel rozhlasu Václav Kasík. Diskutovat budou třeba Jan Jirák, Barbora Osvaldová či Irena Reifová z Fakulty sociálních věd UK," dodala Kopecká.
