Řád německých rytířů chce zpět pozemky i hrad Bouzov

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 11. 2013 18:42
Řád v rámci církevních restitucí požádal o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků.
Hrad Bouzov.
Hrad Bouzov. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Řád německých rytířů ve středu požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků.

Zpět chce i některé budovy, mimo jiné hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka.

Informoval o tom mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. V následujících dnech chce řád požádat také o vydání movitých věcí.

Pokud bude majetek vydán, bude podle Černého sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy.

Kromě Bouzova, Sovince a lázní Karlova Studánka chce řád Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. Černý řekl, že pokud jde o lázně Karlova Studánka, žádá řád "celý areál vyjma několika málo nemovitostí".

Památkáři žádost posoudí

Bouzov a dům v Opavě dnes má ve správě Národní památkový ústav. Zda by mohly být nemovitosti vydány, nechce ředitelka ústavu Naďa Goryczková předjímat.

"Žádost má stovky stran, obdrželi jsme ji dnes. Vzhledem k tomu, že NPÚ je státní příspěvkovou organizací, musí oprávněné osoby vždy prokázat, že nemovitost v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Pokud se to neprokáže, budeme žádost postupovat k posouzení našemu zřizovateli," řekla. Obytný dům v Opavě využívá detašované pracoviště NPÚ v Ostravě, není tedy přístupný veřejnosti.

NPÚ eviduje různých círví celkem deset výzev o vydání majetku, mimo jiné o klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámek Týniště či zámek ve Žďáru nad Sázavou. Mezi památky, o které církev žádá, patří také na seznamu UNESCO zapsaný kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, o nějž žádá brněnské biskupství.

Zákon o majetkovém vyrovnání schválil Parlament v minulém volebním období. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard. Norma byla předmětem sporů už v uplynulých letech a stala se jedním z témat předvolební kampaně.

Úpravu zákona schváleného bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM požadují kromě ČSSD komunisté. Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš kritizoval inflační doložku k restitucím. Například lidovci, s nimiž ČSSD a ANO 2011 jednají o možné vládní spolupráci, naopak zásahy do způsobu majetkového vypořádání s církvemi odmítají.

O tom, že řád by mohl usilovat například o Bouzov a Karlovu Studánku, média informují již dlouho. Řád lázně v předminulém století založil. O majetek přišel koncem 30. let, kdy jej zrušili nacisté. Po válce požadoval jeho navrácení, ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek bude zabaven.

Rozhodnutí nebylo doručeno

Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.

Vikář velmistra řádu Metoděj Hofman ve stanovisku, které ČTK Černý poskytl, uvedl, že od doby nástupu fašismu v Německu vystupoval řád stejně jako jeho představitelé proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa.

"Přímým důsledkem loajality řádu vůči Republice Československé bylo jeho zrušení a konfiskace jeho majetku, konkrétně se tak stalo 27.02.1939 výnosem (dekretem) říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti," napsal.

Řád chce nemovitosti, jež mu zabavili nacisté

Řád chce podle něj zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. #obj_39458

"V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25.02.1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje," dodal Hofman.

Když se v 90. letech diskutovalo ve Sněmovně o navrácení církevního majetku, někteří zákonodárci hovořili o materiálech, podle nichž někteří příslušníci řádu s nacistickým režimem kolaborovali.

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ve středu v Radiožurnálu řekl, že ho žádost řádu překvapila, zvlášť v nynější "vyhrocené době", kdy se církevní restituce staly jedním z témat politických jednání o budoucí vládě. Případné vydání majetku by podle něj mohlo posunout restituční hranici před únor 1948 až směrem k roku 1945, "což je nepřípustné". "Osobně si myslím, že je více pravděpodobné, že se řád tohoto majetků nedočká," řekl.

Právní nesrovnalosti

Na argumentaci řádu, že konfiskace na základě Benešových dekretů trpěla od začátku takovými právními vadami, že nemohla nastat, uvedl, že o právních nesrovnalostech kolem tohoto majetku se vědělo už dřív.

"Ale víceméně se počítalo s tím, že právě majetek Řádu německých rytířů nebude zařazen do tohoto zákona o majetkovém narovnání s církvemi a případně se bude o něm jednat třeba v nějakém zvláštním zákonu na základě nějakých dalších právních dobrozdání, ale rozhodně ne v tuto chvíli," dodal. V tomto případě totiž podle něj skutečně není právně jasné, zda řád majetek vlastnil 25. února 1948.

Řád německých rytířů byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

Dnes v tuzemsku podle Černého provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Ústavní výbor europarlamentu doporučil schválit brexitovou dohodu

Ústavní výbor Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek doporučil europoslancům schválit dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie. Otevřel tím cestu k definitivnímu potvrzení brexitového paktu, o němž bude plénum EP hlasovat příští středu. Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt konstatoval, že dohoda splňuje podmínky unie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy