Dělat z ANO pravici? To se jim může vymstít, říká sociolog

Václav Dolejší
18. 2. 2015 12:20
Lídři ANO si uvědomují, že pro příští volby v roce 2017 už nevystačí jen s protestním étosem a vymezením se proti "korupčníkům". Hnutí se nápadně začíná chytat pravicových témat. Uspěje s tím?
Pro Babiše bude obtížné vymanit se z populistického pojetí politiky a začít nabízet ideje, myslí si Prokop.
Pro Babiše bude obtížné vymanit se z populistického pojetí politiky a začít nabízet ideje, myslí si Prokop. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Sociolog Daniel Prokop z agentury Median popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz důvody, šance i rizika chystané přeměny hnutí ANO Andreje Babiše.

Jak vidíte snahu hnutí ANO programově se vyhranit a posunout se ze středu více doprava?

Určitě to nedělají bez analýzy svých potenciálních voličů podložené tématy, která je zajímají. Podle našich výzkumů pro ČT tvořili  ve sněmovních volbách 2013 voličstvo ANO z třetiny bývalí příznivci ODS a TOP 09. Ty volby byly specifické v tom, že zhruba stejné množství bývalých voličů pravicových stran vůbec nešlo k volbám. A zatím to nevypadá, že by se tyto zklamané vrstvy k tradiční pravici vracely. Čili nějaký potenciál tady je a Andrej Babiš jej chce možná získat. ANO také volili z více než pětiny lidé, kteří v roce 2010 nešli volit. To jsou dost nestálí voliči, kteří mohou zase odpadnout v příštích volbách, kde už nemusí fungovat mobilizace "novostí a nepolitičností". Jsou nespolehliví, a asi proto část Babišova hnutí mluví o tom, že je třeba lovit napravo. Ale z toho, co bylo zatím zveřejněno, bych zatím nedělal závěry – je také možné, že se nic moc nestane.

Napravo je pořád hodně zklamaných voličů. Proč se po vystřízlivění nevracejí k ODS a TOP 09?

Opravdu jedna z mála věcí, na které se všechny agentury zkoumající veřejné mínění shodují, je fakt, že podpora obou pravicových stran ODS a TOP 09 zatím nijak zásadně nestoupá, ačkoliv jsou v opozici. Ony doposud nenašly téma, kterým by dokázaly efektivně kritizovat současnou vládu, a tím získat zpět své voliče. Dřívější vlády, Topolánkova nebo Nečasova, ztrácely podporu rychle zhruba už po roce vládnutí. A opozice díky tomu rostla. Současná vláda má pořád relativně silnou podporu veřejnosti. ANO asi cítí možnost se více vymezovat v rámci vládní koalice. Přenést ideologický pravo-levý konflikt do vlády, sice může vymazat prostor pro pravicovou opozici, ale může to být i dost nebezpečné. Hlavním tahákem ANO nikdy nebyly ideje, ale slib efektivního, věcného a relativně tichého vládnutí v kontrastu s minulou politikou hádek - „Prostě to uděláme“. Když tohle opustí v rámci nějaké nově nalezené ideovosti a příliš destabilizují vládu, nemusí se jim to vyplatit.

Souhlasíte s tím, že Babiš po roce ve vládě zjišťuje, že v klíčových věcech při vzniku koalice příliš ustoupil ČSSD, a teď se to snaží nějak zvrátit?

Vždyť ANO je zatím v programovém vleku svých partnerů a to platí nejen v celostátní vládě. Vidíme to i na radnicích. To začne být dřív nebo později vidět jako slabina a snadný terč pro konkurenci.

Foto: Daniel Prokop

Je vůbec reálné, aby se ANO v politice usadilo a stalo se hlavní pravicovou stranou? A aby spolu s konkurenční ČSSD byly hegemony české politiky?

V minulosti už hnutí ukázalo, že je schopno docela rychle transformovat své vnímání u veřejnosti pomocí dobře dělané kampaně. ANO v podstatě začínalo jako taková chytřejší Holešovská výzva, protestní hnutí nespokojených lidí. A během tři čtvrtě roku se vyprofilovalo jako nová středopravicová strana, která se interpretovala jako naděje pro voliče, kteří už nevědí, komu dávat své hlasy. Nevím však, jak si lídři ANO dnes představují prosazování těch pravicových věcí v současné středolevé vládě, aniž by ji rozhádali a tím ohrozili sami sebe.

U části pravicových voličů vždy měla vliv antikomunistická rétorika. Mohou tyto vrstvy přejít k ANO, kde je spousta bývalých komunistů (v čele s Babišem) zpochybňujících celý polistopadový vývoj?

Ač osobně považuji ony hlasy, že levice a pravice už dnes neexistují, za dost politicky účelové, je nutno zmínit, že to dělení není tak banální. Má více ekonomické a kulturní rozměry. Někteří lidé identifikující se jako pravicoví ve skutečnosti nijak pravicové postoje nezastávají. To platí v Česku silněji třeba u mladých lidí. V jiných variacích to najdete na levici. Do toho navíc vstupuje identifikace s lídry, kteří onu levici a pravici aktuálně představují. Andrej Babiš asi nezíská skupinu městských liberálů, která je postmateriálně orientovaná, její hodnoty jsou svoboda slova, životní prostředí nebo kvalita demokracie. Ale pak máte na pravici silnou skupinu voličů, kteří slyší na ideu malého, dobře fungujícího státu.

Může být takový obrat z populistického a antiestablishmentového hnutí ve středopravicovou stranu vůbec uvěřitelný?

To je hlavní problém. Bude těžké prosazovat dojem expertnosti, když už se svých takzvaných expertů zbavují – ministrů Prachaře a Válkové –, nebo je alespoň napadají, jako poslance Zlatušku či ministra Stropnického. Navíc v každé druhé expertní otázce má hnutí nejednotný a nestálý názor. Vždyť i ty nově zmiňované nápady o školném na vysokých školách jsou v přímém rozporu s tím, co mají v resortním programu. Bude zajímavé to sledovat. Do voleb 2017 už nemohou jít s tím, že jsou nějaký nový typ politiky. Zvlášť když ukazují, že ve stranických machinacích a prosazování zájmů jsou politiky a že v partajním soupeření o vliv jsou stejně nekompromisní jako klasické strany.

Na jaká témata slyší pravicový volič?

Témata, která v rámci toho posunu doprava zatím z ANO zaznívají, jsou ideologicky spjatá s minulými vládami. Hodně z těch témat bylo populárních v rámci symbolického vymezení se proti paternalistické a agresivní levici, která však od té doby trochu změnila tvář. A konkrétní přínos zdravotnických poplatků zřejmě není dodnes jasný ani mnoha pravicovým voličům. Je tedy otázkou, zda tahle témata nebudou víc odrazovat než mobilizovat. Pokud to vyzní ve smyslu: pojďme vzít věci, které tady v minulosti definovaly pravicové strany – a na čem si taky vylámaly zuby –, a zopakovat to, nebude to asi pro ANO nejšťastnější. Pochopil bych, kdyby se třeba zaměřili na snižování byrokracie, o kterém pravicové strany jen mluvily, ale žádná se o ně výrazněji nepokusila. Nebo kdyby přišli s novými věcmi a zkusili české pojetí pravice trochu redefinovat a zabývat i věcmi, kterých se pravice zbytečně zříkala – jako třeba férové nastavení exekucí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Kateřina Šimáčková odchází z Ústavního soudu, bude novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva

Parlamentní shromáždění Rady Evropy v úterý zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Šimáčková nahradí jiného českého soudce Aleše Pejchala, devítileté funkční období jí začne 1. listopadu. Dosud působila na Ústavním soudu.

Šimáčková získala 204 z 222 odevzdaných platných hlasů. Členové parlamentního shromáždění tak dali na doporučení poradního orgánu, jenž její kandidaturu podpořil minulý týden. Kromě Šimáčkové se o post soudce Evropského soudu pro lidská práva ucházeli za Česko také další dva nominovaní: soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon a člen Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek.

Evropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku a zabývá se stížnostmi států, nevládních organizací či jednotlivců na porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Zasedá v něm 47 soudců, jeden za každý členský stát Rady Evropy. Soud není institucí Evropské unie.

Zdroj: ČTK , Domácí
před 50 minutami

Fotbaloví mistři Evropy budou hrát s vítězi Copy América

Evropská fotbalová unie UEFA se domluvila s jihoamerickou federací CONMEBOL na uspořádání zápasu mezi vítězi mistrovství Evropy a Copy América. Oznámila to dnes UEFA, dohoda zatím platí na tři ročníky akce.

Současní šampioni Itálie a Argentina se utkají příští rok v červnové reprezentační pauze, o místu konání se teprve rozhodne. Kromě toho UEFA a CONMEBOL otevřou společnou kancelář v Londýně.

Obě nejsilnější konfederace patří k největším odpůrcům návrhu na zkrácení čtyřletého intervalu mistrovství světa na polovinu, s nímž nedávno přišel předseda Mezinárodní fotbalové federace Gianni Infantino. FIFA kvůli kritice pozvala na 30. září zástupce klubů, ligových soutěží, národních federací i hráčských unií k on-line konferenci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy