reklama
 
 

Projekt Mindset se snaží nabourat mýtus, že duševně nemocní jsou nebezpeční

10. 6. 2016
Video: Národní ústav duševního zdraví |  03:03
Průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví odhalil, že čtvrtina studentů zdravotních škol vnímá duševně nemocné jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. Jen každý sedmý student zvažuje práci v psychiatrické léčebně. Po absolvování programu Mindset, který se skládal ze seminářů, které zahrnovaly setkání s člověkem s duševním onemocněním, souhlasilo o 21 procent více lidí s tím, že duševně nemocní jsou méně nebezpeční.
Doporučujeme

Praha - Čtvrtina studentů zdravotnických škol vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. Jen 15 procent zvažuje práci v psychiatrické léčebně. Ukázal to vstupní průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví v programu Mindset, který pomáhá postoje budoucího zdravotnického personálu měnit.

Po absolvování programu souhlasilo o 21 procent víc lidí s tím, že duševně nemocní jsou méně nebezpeční, než si většina myslí, sdělila spoluautorka studie Miroslava Janoušková.

"Při počátečním mapování 45 procent dotázaných uvedlo, že by nepřiznali přátelům duševní onemocnění a 60 procent by to nepřiznalo kolegům," řekla.

Téměř 34 procent studentů vztahovalo fyzické obtíže, na něž si pacient stěžoval, jako třeba bolest na hrudi, k jeho duševnímu onemocnění. Takový pohled ale může vést k zanedbání péče, v krajním případě úmrtí pacienta.

Změna postojů po absolvování programu

V průzkumu odpovídalo ve 21 zdravotnických školách přes 500 náhodně vybraných studentů ve věku 18 až 22 let. Vědci pro ně připravili osvětové materiály, letáky, videospoty a semináře, které zahrnovaly setkání s člověkem s duševním onemocněním.

Video: Národní ústav duševního zdraví |  02:08

Vědci zjistili u studentů po absolvování programu důležité změny. Kromě toho, že jich méně považovalo duševně nemocné lidi za nebezpečné, tak o 20 procent víc si myslelo, že tito lidé mají stejné právo na zaměstnání jako ostatní, zatímco na začátku výzkumu tak soudilo jen 45 procent studentů.

Největší změna nastala u studentů po semináři, kde vyslechli osobní příběh pacienta. "Právě osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Pomáhá nabourávat nepříznivé stereotypy tím, že ukazuje danou osobu jako člověka, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musí vypořádat s nepříznivými situacemi a zdravotními obtížemi," dodala Janoušková.

Projekt pomáhá měnit postoje k lidem s duševním onemocněním i ochotu pracovat na odděleních psychiatrie, což je důležité v kontextu chystané reformy psychiatrie. Vzniknout má sto komunitních center duševního zdraví, která mají zaměstnat profesionály z různých oborů péče o duševní zdraví.

Součástí destigmatizační kampaně je i přednáška ředitele Národního ústavu duševního zdraví profesora Cyrila Höschla Duše na dlani, která se koná v pondělí 13. června od 18:30 v pražském kině Světozor.

Nebyl jsem schopen jíst, nemluvil jsem, to byla chvíle, kdy u mě nastoupily prášky, říká o depresi náměstek libereckého primátora Jan Korytář. | Video: Daniela Drtinová |  22:59

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama